pátek 1. října 2010

Čtvrtek - narozeniny vol. 1

Trochu jsem teď přes týden nestíhal, takže tady máme souhrn toho co se za týden událo.

Ve středu jsme si byli s Meg, Mirijianou, Pauline a Pepou zaházet frisbeečko ... bylo (a celý týden je) hrozně hezky, takže sedět doma nepřipadá v úvahu. Večer jsme pak měli posezení v kavárničce ohledně tripu. Výlet na nejvyšší horu byl bohužel zrušen, protože předpověď počasí byla hodně špatná (na sníh a vítr nemáme vybavení) ... nicméně nikdo nevěšel hlavu a hned jsme z rukávu vytáhli alternativné plán :) Jedem na víkend na cabin trip. Máme chatku pro 10 lidí - je nás 17, takže to bude sranda :) Vypadá to, že na chatě dokonce češi budou ještě s italy ve většině. Bude nás tam asi 5 čechů ... Pauline totiž má v baráku další čechy, se kterými se zná a ti jedou taky. Rozdělili jsme si úkoly, kdo co nakoupí a donese ... na čechy samozřejmě zbyl (no, spíš jsme se dobrovolně přihlásili) nákup piv :)

Ve čtvrtek měla Alice narozeniny. Se Sandrou jsme byli domluvení, že jí k narozkám upečeme dort. Pepa se k nám přidal a tak jsme se po desáté dopoledne sešli u Sandry na pokoji abychom tu akci spáchali. Příprava dortu byla naprosto perfektní. Nikdo z nás neměl s pečením dortu nijak extra zkušenosti. Sandra našla nějaký recept na internetu. Udělali jsme těsto a vrazili to do trouby. Podle receptu se to mělo péct tak 30 minut ... asi jsme nějak málo rozpálili troubu nebo tak něco, protože po 30 minutách to rozhodně nebylo ... ale každopádně to vypadalo naprosto v pořádku, těsto nám naboptnávalo, dělal se tam malý kopeček tak jak to má být ... Pak se to nějak ale invertovalo a z kopečku se stal kráter :) Trochu se nám propadl prostředek ... ale nebylo to nic co by nespravila čokoládová poleva :) Celkově to byla maximální zábava a musím říct, že jsem si to pečení víc než užil! Při přípravě se s náma do řeči dala i Sandřina spolubydlící Cäcilia, které se naše počínání líbilo, taky moc příjemná slečna. Vše bylo naplánováno tak, že Alici přepadneme ještě před tím, než zmizí do školy. To se povedlo - do baráku nás pustila nějaká slečna, kterou jsme zrovna u dveří odchytli a do bytu pak spolubydlící Alice.

Po akci "dort" jsme se domluvili s Pepou, že pořešíme úkol do lineárních metod, protože poslední dva úkoly jsme nechali plně v rukou našeho norského spoluřešitele. Ne, že bychom mu tak plně důvěřovali, ale nějak nebyl čas to řešit :)) Každopádně, když jsem ho posledně potkal v kampusu, tak se tvářil jakože bychom taky už zase mohli něco pořešit, takže jsme prostě tenhle úkol chtěli zpracovat. Byli jsme ale oba hladoví, tak jsme každý nejdřív zamířili domů se najíst s tím, že se tak za hoďku sejdem u Pepy, páč má komp.

Na oběd jsem vytáhl steak z lososa (koupil jsem lepšího lososa, než ty podkovy, které jsou nejlevnější - rozdíl v chuti a kvalitě je docela poznat), osmažil jsem to, k tomu jsem udělal hráškovou rýži a povařil trochu mražené zeleniny. Když jsem finišoval s přípravou, dorazila Meg ze školy, byla vyřízená z meetingu dalšího group projectu, který musí udělat (mají to řešené dost nahouby - musí psát referáty ve čtyřech lidech, vzhledem k tomu ale, že má každý jiný styl psaní a navíc ostatní neumí pořádně psanou angličtinu, je to docela chaos, takže většinu musí ona stejně sama přepsat ... obecně psát referáty ve více lidech mi přijde ujeté).

Meg si chtěla udělat svou First prize pizzu, jako obvykle, ale já měl dost rýže i lososa pro dva (vařil jsem původně i na další den/večeři), takže jsme poobědvali pořádné jídlo. Na pití jsme zvolili náš oblíbený First prize pomerančový džus a po jídle, jako dezert, oblíbenou First prize zmrzlinu :)) Ano, First prize je prostě naše značka (a značka všech studentů - kvalita je velmi dobrá a cena ještě lepší, z posledních dvou nákupů jsem měl 6 ze 7 věcí, které jsem kupoval značky First prize). Trochu jsme se zakecali a tak jsem k Pepovi dorazil se zhruba dvouhodinovým zpožděním ... Každopádně dorazil a úkol jsme pořešili ... resp. vyřešili, ale formální náležitosti (jako spesání triviálních, ale zdlouhavých důkazů) jsme opět nechali na týpečkovi ... :)

Večer jsme pak byli pozvaní k Alici na dort :) Upřímně můžu říct, že se ten dort fakt povedl - byl skutečně výborný a všem chutnal. Dali jsme si se Sandrou a Pepou high-five a bylo :) Alice vypadala šťastná, takže dort maximálně splnil svůj účel.


Žádné komentáře:

Okomentovat