Po přednášce jsem si hnedka zašel do počítačovky zaregistrovat se na té stránce. Je tam krásný plánek všech akcí i s jídlem, které se tam má podávat. První přednáška se měla konat ve středu v 17:30 v luxusním hotelu Prinsen v centru města. V 17:00 měly být u školy přistavené busy, které nás zdarma zavezly až ke dveřím hotelu.
O celé akci jsem řekl Sandře a Pepovi, takže 16:45 jsme byli před školou jak na koni a nalezli jsme hned do prvního busu. Samozřejmě jsme byli v podstatě jediní norsky nemluvící studenti, protože celá prezentace s největší pravděpodobností měla být v norštině (to nám ale bylo úplně fuk, nás ta firma nijak extra nezajímala, že ... ještě před začátkem prezentace jsme ani nevědli název té firmy, ani čím se zabývá :))
Když jsme dorazili do hotelu, museli jsme projít přes přepážku, kde jsme museli projet svoji studentskou kartu přes skener, protože na akci byl omezený počet míst a muselo se registrovat. Bohužel to asi není dělané pro international studenty (těžko říct proč ;)) a naše karty nefungovaly. Týpeček co to kontroloval z toho byl dost nešťastný a s několika omluvami nás požádal, abychom počkali až projdou všichni a že když budou volná místa, tak že nás pustí. Lidí tam bylo fakt mrtě, takže jsme čekali aspoň 15 minut. Každopádně čekání se vyplatilo, týpek se nám ještě párkrát omluvil, dal nám každému tři poukázky na pití zdarma (víno/pivo) a pustil nás do sálu ...
Sál byl plný stolů s bílými ubrusy a krásným prostíráním. Nechyběly ani vázy s květinami (růže) a každé místo mělo před sebou talířek s příborem a sklenici se džbánem vody. Hned jak jsme se usadili jsme si všichni tři šli pro pivka - poprvé jsem tady v norsku měl točené pivko (btw: pivko bylo v ceně 55 NOK, jen pro představu). Začal jsem cítit, že tohle bude hodně dobré ...
Přednáška byla nakonec celá v angličtině - byla to jakási firma co se zabývá technologiemi kolem těžby ropy (ne přímo těžbou, ale vším kolem toho - geologický průzkum, zpracování, ...). Ani nevím jak dlouho to trvalo, byla to samozřejmě nuda, protože to tak trochu vůbec s našim oborem nesouvisí (obzvlášť s evropskými studii, které studuje Sandra :)). Každopádně s pivkem před sebou to bylo v pohodě, já jsem si mezitím napsal blog, Pepa si kreslil a Sandra předstírala zájem.
Když domluvil třetí a poslední člověk ... tak to začlo ... ráj na zemi. Pustili nás ke stolům plným (ale fakt hodně plným a kdykoli něco došlo, tak to doplňovali) toho nejluxusnějšího jídla, co jsem snad za celý život viděl pohromadě. Byly tam lososi na másle a těstovinách, masové kuličky, sušené maso, obří krevety v nálevu, kuřata, všemožné druhy drahých sýrů, saláty, šunka, salám, vařené malé brambory ve šlupce, žampióny v omáčce a kupa dalších věcí, které ani neumím pojmenovat ... aby člověk mohl mezi jednotlivými jídly neutralizovat chutě a plně si tak užít všechny věci, byly k dispozici sušenky na neutralizaci.
Celou dobu jsme měli pocit, že jsme tak trochu ve snu, nemohli jsme tomu uvěřit - jsme v luxusním hotelu, máme tady jídla (luxusního) co hrdlo ráčí a každý jsme měli tři pivka ... Při odchodu jsem vzal ještě pro Sandru růži ze stolu, abychom měli i velmi stylový odchod přes recepci :) Byli jsme tak přejedení, že cesta do Moholtu nám trvala neskutečně dlouho, moc jsme se nemohli pohybovat ... finální kopeček před Moholtem nám dal zabrat.
Každopádně mazec. Kdyby mi někdo řekl, že se mi něco takového tady v Trondheimu přihodí, tak mu řeknu, že je dost mimo ... Ta firma za tuhle akci musela utratit tak nehoráznou částku peněz ... ale asi na to mají - na výzkum prý utratí dva miliony dolarů denně (ano, čtete správně, denně). Na příští přednášku jdeme každopádně zas ... už to nebude tak luxusní, má to být jen v nějaké přednáškovce na škole, ale stejně tam má být večeře a pivo zdarma, takže tak :) I love Norway & NTNU! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat