How are you?

Tak tahle fráze už mě docela štve. Kdykoli někoho potkáš, stačí jen na chodníku, za běhu, aniž by ses s tím člověkem chtěl bavit, všichni se tě zeptají "How are you?".

Kdykoli mi Meg volala, tak přestože jsme se viděli před půlhodinou, tak stejně rozhovor po telefonu začala "Hey, how are you?". Očekávaná odpověď je "Hey! Good, thanks! How are you?" a po odpovědi "Good, thanks!" se konečně jde k věci.

U večeře jsme se o tom s Meg bavili, říkal jsem ji, že mi to přijde strašně divné. Proč se ptát jak se někdo má, když stejně vím, že řekne "Good, thanks". Oni to prostě tak neberou, vůbec je nezajímá jak se dotyčný má, je to způsob jak začít konverzaci a dělají to automaticky, vůbec si neuvědomují, že to říkají.

Sranda byla, když mi Meg pak další den volala "Hey, ... ehm ... and I'm not gonna ask 'how are you?', because you don't like it ... so let's get directly to the point ... ;)" To mě totálně dostalo! :))

Obecně tady Meg chytá evropské manýry. Například se naučila říkat "See you!" ... v Americe tohle prý zní strašně divně, když chceš říct "see you", tak za tím musí něco následovat "See you in a bit!", "See you tomorrow!", prostě něco za tím. Když za tím nic říct nechceš, tak je to prostě "See ya!". My ale všichni z nějakého důvodu většinou říkáme "See you!" (že by euroenglish?) a Meg to od nás chytla. Říkala, že se jí budou kamarádi smát až se vrátí domů :))