My ostatní jsme jeli ve tři busem ... no všichni ... krom Pascala - ten si dal mordu a jel tam na kole s připnutýma lyžema k batohu :)) Autobus překvapivě jel tak jak měl a na chatu jsme dorazili zhruba kolem páté. Když jsme přišli, tak chata byla celá začouzená a nevytopená ... byly tam problémy s kamnama a jim se za celou tu dobu nepodařilo pořádně zatopit.. S Pepou jsme vylezli na střechu a zkusili hodit do komína nějaké zapálené papíry abychom to protáhli - nevím jestli pomohlo zrovna toto, spíš ne, ale každopádně se nám ta kamna nakonec roztopit podařilo.
Jinak sestava lidí byla docela neobvyklá - byl to mix mojich kamarádů a kamarádů Meg (což jsou samozřejmě naši společní kamarádi, to dělení je podle toho, kdo koho znal dřív). Sestava byla: Já, Meg, Sandra, Alice, Pepa, Pascal, Julia, Nicol, Matilda, Julie, Sebastian a Aurimas, Andy.
Téměř okamžitě se začalo zpívat. Na tuhle chatu jsme byli co se týče songů velice dobře připravení. Meg udělala "playlist" a Pepa natiskl texty, tak aby každý mohl zpívat (měli jsme pětkrát každý song). Už navždy budou následující songy svázané s touhle chatou:
Deep Blue Something - Breakfast At Tiffany's (http://www.youtube.com/watch?v=1ClCpfeIELw)
The Beatles - You've Got to Hide Your Love Away (http://www.youtube.com/watch?v=CKHA2AGbXtI)
The Cures - Friday I'm in love (http://www.youtube.com/watch?v=KvzlEfBYKVw)
Ještě před večeří jsme se rozhodli uskutečnit náš dlouhodobý plán (už jsme to měli s Pepou dlouho v plánu) - vykoupat se v jezeře. To samozřejmě bylo zamrzlé (ono -20 které tady v okolí v minulých dvou týdnech panovalo udělalo svoje) a bylo potřeba vysekat dostatečně velkou díru. Bohužel na chatě byla jen jedna sekera a nebyl tam ice-drill a ten led měl tak 30 čísel, takže to nebylo vůbec jednoduché. Střídali jsme se s Pepou, Andym a Pascalem a byla to docela morda, ale hlavně jsme u toho měli fun takže nás to neskutečně bavilo - a holky, které kolem nás byly v kroužku a pozorovaly naše nadšení (a taky všechno dokumentovaly na svoje foťáky) měly fun též. Když jsme odsekali první vrstvu (tak deset čísel), bylo potřeba nasekat dříví aby se mohlo dál topit (v chatě a hlavně v sauně, která už čekala pěkně rozehřátá jako místo, kde se ohřejem až se plán uskuteční). Dali jsme si večeři, zazpívali nějaké další songy a šli pokračovat ve vysekávání díry. Odsekali jsme další vrstvu a pak byl plán takový, že to prosekáme kolem okrajů a kru která zbyde uprostřed buďto vytáhneme, nebo zatlačíme vedle pod led.
To nám úplně nevyšlo, protože samozřejmě jakmile jsme prorazili led, začala se do té díry valit voda a pak už nešlo sekat dál. Chtěli jsme najít nějakou železnou tyč, abychom to mohli obsekat dokola, ale nic jsme nenašli. Záložní plán bylo hodit na ten prostředek těžký šutr, tak aby se to prolomilo. Těžký šutr se nám najít podařilo a ve čtyřech jsme ho zvedli a hodili, ale led se stejně neprorazil.
To nás ale nemohlo odradit od uskutečnění našeho plánu a tak jsme se rozhodli, že se vykoupeme v tom bazénku, který v té díře vznikl. Tak se i stalo - já, Pascal, Pepa a Andy jsme tam hupsli jak za mlada (předtím jsme si ještě udělali trénink ve formě "freezing hand contest", který jednoznačně vyhrál Pascal.).
Byla to docela morda, ale nejhorší byla chodidla, ta díra byla totiž docela daleko od břehu a chata byla na kopečku, kam bylo potřeba vyjít ... a než jsme se dostali do sauny, tak jsme chodidla vůbec necítili. Každopádně to se během pár minut v sauně naprosto zpravilo. Po sauně jak je známo je potřeba se ochladit a tak jsme si dali ještě několikrát "koupání" ve sněhu - též docela morda.
Jinak zhruba kolem večeře k nám na chatu dorazilo dalších 6 lidí, kteří si též tu chatu bookli na noc ze středy na čtvrtek (chata se bookuje na počet míst, kapacita chaty je 25 a my jsme si to bookli pro nás 13). Ti byli takoví divní a moc jsme se s nima nebavili.
Kolem půlnoci jsme se rozhodli jít na noční procházku, protože zase bylo krásně jasno a byla vidět spousta hvězd. Vyšli jsme si na malý ostrůvek uprostřed jezera a pozorovali hvězdy a dělali další kraviny. Když jsme se vrátili tak se samozřejmě ještě zpívalo a kecalo. Kolem třetí jsme to zabalili a šli spát.
Další den jsme se šli opět projít na durhou stranu jezera. Bylo to super, cestou jsme dělali na jezeře spousu volovin přes andělíčky, zahrabávání Nicol (sněhurky :)) do sněhu až po meditaci nad dírou v ledu. Sešla se opravdu výborná parta lidí a musím říct, že tohle byl asi nejlepší cabin trip, který jsme tu měli (i když to je strašně těžké, protože všechny byli vynikající, každý jiným způsobem - tady tenhle byl jednoznačně nejvíc crazy), myslím, že fotky mluví za vše :)
Žádné komentáře:
Okomentovat