Palačinky u Sandry

Naprosto delikátní homemade malinová marmeláda

Včera proběhla další přednáška numerické matematiky - přestože jsme si s Pepou tento předmět odregistrovali, rozhodl jsem se, že tam zajdu - páč to může být užitečné rozumět numerickým metodám ... Po předchozích přednáškách jsem neměl příliš velké očekávání ani naděje, že bych tomu nějak extra rozumněl. Pravdou ale bylo to, že jsem si tu přednášku docela užil - dělali jsme analýzu Newtonovy metody a hlavně jsme dokazovali konvergenci dané metody. Důkaz byl dlouhý (asi na 30 - 40 minut), dost technický, ale měl jsem jakousi chuť na důkaz a dokázal jsem se soustředit celou dobu, takže jsem byl schopný ten důkaz pobrat - dokonce jsem byl schopný i upozornit na nějaké drobné chybky a klást dotazy - měl jsem z toho fakt dobrý pocit, protože to vypadá, že můj mozek začal zase pracovat na rychlejší obrátky. Lidi tam ze mě byli nervózní, páč jsem si narozdíl od nich nic nepsal (nebudu dělat zkoušku, nepotřebuju poznámky) a pojídal během důkazu sušenky ... o to víc se mi to líbilo :))

Připravujeme Apfelmus

Odpoledne mě čekal druhý trénink floorballu - posunuli ho výjimečně z 19:00 na 17:30, což mi plně vyhovovalo, protože na 20:00 jsme byli pozvaní k Sandře na palačinky. Díky té změně nás přišlo méně a dali jsme si tím pádem větší mordu, protože se střídalo častěji - člověk strávil víc času ve hře.

Na večeři jsem došel s malinkým zpožděním, páč jsem se po floorballu ještě stavil do obchodu a dal si sprchu. Když jsem dorazil k Sandře, byla tam už Tabea, která společně se Sandrou připravovala Apfelmus (vařená jablka - jablečné pyré). Pomohl jsem jim loupat jablka (s občasným "nenápadným" ujídáním :)). Postupně dorazili i ostatní. Palačinky byly luxusní - krom Apfelmus jsme měli borůvkový jam, nasekané mandle, nutelu ale hlavně naprosto geniální a dokonalou domácí malinovou marméládu, kterou tady Sandra udělala z nasbíraných malin! Celé to bylo vynikající!

Dlabeme palačinky :)

Bohužel jsme krom suprových palačinek a skvělé zábavy zažili i jednu nepříjemnost. Sandra dostala alergickou reakci. Vypadalo to dost hrozivě, ale naštěstí její spolubydlící z Pakistánu bydlí tady v Trondheimu už 2 roky, měl známého doktora a hlavně má auto, takže Sandru mohli vzít na pohotovost. Týpek (ačkoli mi jinak příliš sympatický nebyl) to má za tohle u mě ... počkal jsem u Sandry dokud se nevrátili, protože jsem se fakt bál, ale naštěstní všecko dopadlo dobře - dostala adrenalin a kortizol a to prý pomohlo okamžitě. Kolem půl druhé se vrátili a Sandra byla v pořádku - zase se usmívala tak jak to ona umí :) Doufám, že takové "dobrodružství" tady už nezažiju ...