Turecko - 11.8. - První den v Antálii

V parku se mi opět spalo výborně. Vzbudili jsme se někdy kolem osmé, na snídani jsme si, jak jinak, šli dát kebap a pak jsme šli stopovat. Času jsme měli dost - ani jednoho z nás nelákala představa dvou celých dní válení u moře, takže jsme se rozhodli, že raději ušetříme a než jet busem, budem až do Antalye stopovat.

Říkali jsme si, že minimálně do Isparty to půjde jak nic a pak uvidíme, když by to nešlo, tak pak pojedem busem z Isparty. Paradoxně právě do Isparty to trvalo hodně dlouho. Stáli jsme na konci Egirdiru a nikdo nám moc nechtěl zastavit. Když už jsme si říkali, že to teda prdíme a že půjdem na bus, zkusil jsem ještě mávnout na jednoho šéfa a ten se chytl! Měl sice malé auto, ale byl tam sám a měl úplně prázdný kufr, takže jsme se tam vlezli jak zamlada.

Samozřejmě neuměl anglicky a překvapivě ho to odradilo od konverzace. Za což jsem byl upřímně rád, protože jsem seděl vepředu a tak by se bavil hlavně se mnou a já nějak neměl moc chuť říkat po stopadesáté rukama nohama to samé :) Vyhodil nás v Ispartě na výpadovce na Antálii. Ideálka.

Jak to trvalo dlouze stopnout šéfa do Isparty, tak to trvalo chvilu stopnout někoho do Antálie! A zase to byl překvapivě osobák - opět nijak velké auto, ale s prázdným kufrem, takže pohoda. Takový veselý šéfik to byl. Ten si povídat chtěl a byl z nás taky celkem unešený. Chvilu jsme kecali, ale přecijen to bylo 120 km a to se vést konverzace rukama/nohama přecijen celou dobu nedá. Navíc bylo takové vedro, že mě to bralo do spánku, takže jsem tam tak třetinu cesty prospal.

Do Antálie jsme přijeli někdy kolem jedné - mám pocit, že dřív bychom se tam autobusem nedostali. Takže ten stop byla velmi dobrá volba. Navíc nás šéf vyhodil přímo u pláže, takže naprostá ideálka.

Celý zbyek dne byl ve znamení koupání. Ze začátku to bylo úplně super, protože bylo trochu pod mrakem a tak slunko nepražilo tolik a dalo se venku celkem i žít. Voda byla samozřejmě mrtě teplá a s přibývajícím časem se v něm zvětšovaly vlny - paráda.

V průběhu dne jsme se stavili na oběd - chtěli jsme vyzkoušet něco nového (= něco jiného než kebap :)) a tak jsme si v restauraci dali tureckou pizzu (tak tomu říkali). Upřímně to bylo asi nejslabší jídlo, které jsme v Turecku měli. Byl na tom jakýsi salám typu Junior, trocha mletého masa, sýr a to celé bylo na těstě toho jejich chlebového typu. Nejlepší na tom bylo jednoznačně to těsto (byl to prostě ten chleba, který mi chutná). Ten zbytek mi až příliš připomínal Euroshopper pizzu za dvacet korun z Alberta :) Na to kolik to stálo to byl fakt fail.

Večer jsme s Pepem pak ještě zašli na večeři - už jsme nechtěli riskovat a tak jsme si dali velmi solidní kebap za 2 liry. Pak jsme si šli ustlat na pláž. Nebyl tam moc klid, protože v těch barech okolo probíhaly nějaké minikoncery a pořád tam někdo byl, ale já byl tak unavený, že jsem vytuhnul hned, hluk nehluk.