Ukázalo se to jako dobrá volba - byl to pro mě hodně zajímavý zážitek, zejména díky večernímu tour de pub ... Ale po pořádku. Týpek za náma přišel někdy po jedné, my mu zaplatili a šli na bus. Nasedli jsme do jakéhosi minibusu, který nejel do Ťačiva, ale posunul nás aspoň správným směrem. Nevím jestli to byl taxík nebo normální linka, každopádně nám týpek nabízel, že nás hodí za 200 hřiven až do Ťačiva (podle ceny to byl nejspíš taxál). Tolik se nám utrácet nechtělo, takže jsme vysedli s tím, že si vté dědince, kam jsme dorazili vyměníme peníze a pojedeme do Ťačiva busem. Hned se nás ale zase chytili místní taxikáři a začali nabízet ...
Týpek, že nás za 200 hřiven do Ťačiva hodí ... to jsme mu řekli, že to je moc, že to nedáme. Tak týpek, že nás tam vezme za 150. To už bylo lepší, ale my měli jen éčka. Tak jsme se ho zeptali jestli bere éčka. Že prý jo a že nás tam za 20 éček hodí :)) Dobrý borec, nejdřív nám sleví na 150 a pak by to v éčkách stálo víc než 200. Tak jsme ho poslali do prdele. Slyšel to ale jiný taxikář, který za náma přišel a že nás tamvezme za 10 éček. To už znělo rozumně. Naskládali jsme se do jeho minibusu, který jsme celý obsadili (díky batohům). Z toho týpek vůbec nadšený nebyl, páč chtěl cestou ještě nabírat další lidi, ale tak co už, deal je deal.
V Ťačivu jsme si zašli do banky vyměnit peníze - každý jsme vyměnili zbývající éčka co jsme měli a šli jsme se ubytovat do hotelu. Zakotvili jsme to v prvním hotelu, na který jsme narazili. Ve dveřích nás přivítala baba se založenýma rukama, která chraptěla "U nás chladno". My jsme ji řekli ať není nervózní, že jsme zvyklí, že to berem. Za 30 hřiven na osobu nám dala klíče od pokoje.
Velmi brzo jsme zjistli, že chladno není největší problém toho hotelu. Byla tam plíseň na stěnách, když se zavřely dveře, vypadlo okno. Dveře na balkón (společný s vedlejším pokojem) se nedaly příliš zavřít. Z lustru trčely neizolované dráty, místo kliky byl provázek, na záchodě byla díra jako prase ve stěně ... voda tekla jen tak někdy - fakt mazec :)) Neměli jsme v plánu tam příliš trávit čas, takže to bylo jedno, shodili jsme batohy a šli do "víru velkoměsta".
Obrazili jsme několik hospod než jsme si našli svoji oblíbenou. Byla to taková příjemná malá hospůdka ne zas tak daleko od našeho hotelu. Během toho večera jsme tam byli třikrát - pořád jsme se vraceli. Byly tam tři milé číšnice, které se nám pořád smály. Až pak jsme s Kájošem zjistili proč - bylo to kvůli kšandám :))
Co nás zarazilo bylo to, že v žádné hospodě se po osmé nevaří a nedalo se tam najíst - ani žádná klobása/utopenec, prostě nic :/ V té naší hospodě se třema slečnama, ale zrovna probíhal banket nějakých místních pohlavárů ... a ten vypadal víc než lákavě.
Pepa šel docela brzo na pokoj, protože mu bylo nějak blbě, Pítr ho velmi brzo též následoval, takže jsme zbyli jen já a Kájoš. Začli jsme se bavit s těma číšnicema. Bylo to moc zajímavé. Kecali jsme tam s nima několik hodin, až jsme zbyli v té hospodě jen my, číšnice a tři pohlaváři na banketu. Pak jedna z těch holek říkala, že šéf nás chce poznat. A tak jsme se dostali na ten banket a začali jsme tlačit do hlavy místní specialitky - nakládaná rajčata, luxusní karbanátky, řízečky, klobásky, ... mňam. Bohužel k tomu patřila taky neodmyslitelná vodka. Ale ta se nepije jak u nás, že si dáme jednoho panáka, pak dlouho nic, pak dalšího. Tady se pilo po malých panácích, ale zato pořád, kontinuelně ... bylo to náročné ... já jsem si od toho vždycky chodil odpočívat za holkama, Kájoš tam byl s borcema celou dobu - hardcore.
Moc nevíme jak a kdy jsme se dostali na hotel. Ráno bylo taky veselé - Kájoš se vzbudil s botama na nohách, v rukavicích a bundě, skrčený na posteli spolu s batohem :)) Prostě jak přišel tak lehl, ani nesundal batoh z postele, takže spal v klubíčku ... mazec. Ač to byla náročná noc, bylo to super. Dozvěděli jsme se zajímavé věci - jakože hodinový plat těch holek je 5.4 hřiven, což je nějakých 12 korun ... na to, že oběd v hospodě stojí minimálně 15 hřiven je to sakra malý plat ... vydělávat 3 hodiny jen na oběd mi přijde fakt mazec. Taky že prý je potřeba zaplatit 1500 éček za vízum do ČR. Trochu mě zklamalo, že i když se učily 5 let anglicky, tak věta z nich nevypadla ...
Co mě dost zarazilo bylo jak se ty holky bály šéfa, měly z něho skoro strach. Vždycky když přišli do místnosti s tím banketem a my tam seděli, tak se na nás ani nepodívaly, ani se neusmály ... když jsme pak byli sami ve vedlejší místnosti, tak byly úplně v pohodě, smály se, povídaly ... Taky nějak přišla řeč na to, že se mi Taťána (jedna z těch holek) líbí ... týpek hned, že to není problém, že jestli ji chci, tak ji prostě budu mít, že mi ji zařídí ... kdybych řekl jo, tak chtě nechtě by musela jít, mazec jak se tam k nim chovají.
Ráno jsme pak po kapsách nacházeli jména a telefonní čísla na ty pohlaváry (šéf policie, šéf té hospody, týpek co měl narozky) a taky adresy na ty holky, musíme jim pak někdy s Kájošem napsat :))
Žádné komentáře:
Okomentovat