Před odchodem si týpek zavolal kamaráda, který uměl trochu anglicky a ten nám sdělil, že týpkovi máme každý dát 20 lir za tu noc ... To se nám mrtě nelíbilo. Jednak večer nic o placení neříkal a navíc když už bych chtěl platit 20 lir za nocleh, tak by to muselo vypadat trochu líp. Dlouho jsme se s ním handrkovali, ale týpek byl dost neoblomný. Po nějaké době slevil na 50 za všechny. Ale ani tohle nebylo zdaleka podle našich představ. My už ani takovou hotovst v lirách neměli, tak jsme na něho skusili vytáhnou éčka, že se třeba nechá osrat. Ale kdepak, týpek moc dobře věděl jaký je kurz (éčko jsou něco víc než 2 liry). Dali jsme mu 15 éček a on pořád, že to je málo. Pak dělal nasraného tak, že zahodil těch 15 éček před nás na zem a odešel za barák (přičemž ještě čímsi, co držel v ruce práskl o zem). My zvedli ty éčka, dali je týpkovi dovnitř do baráku a pomalu jsme šli. To ale týpek hnedka zmerčil, vlezl dovnitř, vzal těch 15 éček a znova valil, že chce ještě těch 5. Dobrá hérečka ten týpek - halt tam už jsou na turisty zvyklí a chcou na nich vydělat. Nakonec jsme mu dali těch 20E, protože jsme nechtěli, aby na nás poštval celou vesnici. Jak jsme se včera večer radovali, tak jsme dnes byli trochu naštvaní, ale co už.
Celý den bylo fakt hnusně - mlha, že nebylo vidět dál než na dvacet metrů. Zpočátku jsme šli mokrou trávou dlouho kolem nějaké řeky, pak jsme stoupali kameným mořem nahoru. Pořád jsme se zhruba drželi té cesty podle GPS. Pak jsme z ní ale sešli, protože se zdálo, že tama, kudy jsme šli byla mnohem přívětivější cesta .. jak se ukázalo, moc přívětivá nebyla. Šli jsme hodně náročným terénem - velké ostré šutry, které jak byly mokré, tak hodně klouzaly a bylo to zralé na vyvrtnutí kotníku - kdyby se někomu z nás tohle stalo, bylo by to hodně blbé. Hlavně co nás sralo bylo, že jsme z toho výstupu ani nic neměli, vůbec nic nebylo vidět. Pořád jsme jen stoupali nějakým suťoviskem. Když se začlo stmívat a my byli fakt hodně unavení, začli jsme se poohlížet po nějakém místě, kde to zakempíme. Pravda je, že ve stoupáku suťovisku to moc nejde. Klesli jsme přes sněhové pole trochu níž, kde jsme našli jakž takž rovný plácek, dokonce trochu travnatý s minimem šutrů. Bylo to někde zhruba ve výšce 3200 m.
Poprvé jsme stavěli stan. Ukázalo se, že je mrtě plesnivý už od zimních Jeseníků :) Každopádně to byl stan a plíseň neplíseň, spali jsme jak zamlada, protože jsme byli hodně vyčerpaní. Ještě před spaním jsme si hodně povídali, Pepa přečetl nějaké staré záznamy z deníku z Norska - opět moc příjmené zavzpomínat na staré dobré časy v Norsku. Usínali jsme s nadějí, že ráno bude hezké počasí a my se zorientujeme a dorazíme k tomu jezeru. Byli jsme rozhodnutí vrátit se na cestu podle GPS a jít raději podle ni, protože intuice v té mlze hodně selhávala.
Žádné komentáře:
Okomentovat