Ráno byl budíček v 7. Chtěli jsme se co nejdříve dostat na začátek treku a Zuzka včera na cestě kolem bazaru domluvila na 8h nějakého taxikáře, který nás tam měl za 1500 COM hodit. Přišli jsme na smluvené místo a nikdo tam nebyl. Zuzka ale měla na něj číslo a tak mu zavolala. Rozhovor to byl velice vtipný, protože Zuzka mu nerozuměla ani hovno a on ji samozřejmě taky ne. Zuzka opakovala ať přijede před Red Fox, že mu nerozumí a pak zavěsila. Týpek za 5 minut dorazil :) Než ale přišel ještě Fiki skočil do pekárny a koupil takový kruh ze sladkého těsta jako loupáček posypaný seznamem, který byl brutálně mega dobrý, protože byl ještě teplý. Taxikář chtěl 500 COM zálohu na benál, natankoval a jeli jsme. Většinu cesty byla normální rozbitá asfaltka, až ke konci se to změnilo na horší prašnou cestu s kamením, kde bylo potřeba jet pomalu. Signál mobilu se ztratil velice rychle. Bylo hezké počasí, týpkovi smrděl benzín v autě, my se kochali výhledy. Když už jsme byli tak 4 km od toho, kam nás měl zavést. Týpek zastavil. My jsme do něj valili, že ještě dál a on že ne. Pak jako že ok. Ale nemohl se rozjet. Tak koumal motor, esli s ním něco není, pak jsme ho roztlačovali a pořád nic. Pak se ukázalo, že týpkovi prostě došel benzín. To, že mu nefungoval ukazatel benzínu už nás nijak nepřekvapilo, protože zatím nefungoval v žádném autě, ve kterém jsme jeli - borci tam prostě jezdí na dobrý odhad (spoustě aut ani nefungoval tachometr, ale to nikoho netrápilo, protože na nějaké předpisy tam nehrál nikdo). Pro nás to znamenalo poslední 4 km k začátku trasy (což bylo převýšení 300m po té prášné cestě) dojít pěcha. Pro týpka to ale znamenalo víc problémů. Nebyl tam signál a on neměl ani kapku benzínu. Pokud to teda na nás jen nezahrál (pokud zahrál, tak to zahrál mrtě přesvědčivě), tak by mě docela zajímalo, jak dopadl :) Ono se kus dalo dojet samospádem, protože to bylo z kopce, ale pak ... nejspíš čekal než projelo nějaké další auto a sosl si trochu benálu.
Po té cestě se sice nešlo nijak zle, ale byla to škoda sil a času. Ten den nás totiž čekalo 3700 sedýlko a sestup dolů (původně jsme měli vycházet ze 3300, ale kvůli šéfovi jsme vycházeli z 3000). Bylo celý den krásné počasí, azuro. Šlo se tedy dobře, sedýlko se dalo bez problémů a sestup byl taky mírný. Cestou jsme dávali pauzu na opalovačku.
V podvečer jsme byli dole v údolí před nástupem do dalšího sedla Ashator. Tam nás čekalo první brodění řeky. Sundali jsme boty, nazuli sandály a čup čup přes řeku. Voda byla ledová a proud celkem silný. Brodění určitě nepatří mezi mé oblíbené aktivity. Nicméně protože bylo pořád hezky, nohy uschly téměř okamžitě a my mohli pokračovat dál (navíc jsme si umyli nohy :)). Přestože jsme už byli unavení, řekli jsme si, že si ušetříme ještě trochu výškových metrů ze zítřejšího stoupání a popojdeme ještě kousek a zakempíme blíž k tomu sedýlku. Vyčupali jsme teda zase z 3000 (kam jsme až sešli) do 3300 a na úplně parádním plácku jsme to zakempili. Byl nádherný západ slunce. My natlačili instantní polívky a bylo nám mrtě dobře. Dobré počasí dokáže udělat divy.
Žádné komentáře:
Okomentovat