Konference byla od začátku do konce dost náročná. A to zjeména díky jetlegu a díky tomu, že jsme neměli (nikdo z nás) dokončené prezentace a dema kvůli (tradičně) hektickému vydávání verze těsně před odletem.
Ráno jsme s Dominikem vstali někdy po osmé s tím, že se v klidu půjdeme nasnídat. Kluci už byly v jídelně a my se k nim přidali. Snídaně byly placené firmou a mohli jsme si vybrat cokoli z menu nebo buffet. Vybrali jsme si bufet, protože jsme spíš chtěli ochutnat ode všeho trochu. Výběr byl super - míchaná vajíčka se sýrem (francouzský způsob - poprvé jsem tohle jedl v Norsku, kdy to dělala Pauline), opečená slaninka do křupava, grilované drobné párečky, grilovaná klobáska, pečené brambory se zeleninou (křupavá cibulka), jeden den dokonce byl na snídani grilovaný losos (fuck yeah!) Pak byl vyždy bohatý výběr sladkého pečiva (různé koláčky, šátečky, atd.) a naštěstí i trochu něčeho zdravého - ovoce. Každý den byl k dispozici meloun (vodní i žlutý), borůvky, ostružiny, jahody, maliny, pomeranče. Super. Na pití byl vždy k dispozici džus čerstvě vymačkaný z pomerančů a čaj s medem a citrónem - prostě luxus, na tohle si člověk stěžovat opravdu nemohl. Obsluhovaly tam navíc celkem hezké mexikánky, takže na pohodu :)
V neděli se celý den měla nacvičovat keynote, kdy každý z nás měl v rámci keynote malé demo toho o čem pak bude přednášet. Během celého dne jsme ale hlavně dodělávali konečně prezentace a ladili dema, připravovali si prostředí v notebooku, tak aby vše proběhlo bez problémů. Byl to strašně roztahaný den, člověk se nemohl ani vzdálit, protože nacvičování keynote mohlo přijít kdykoli. Byli jsme ale všichni tak rozlámaní a unavení, že to byl hodně neefektivně strávený čas. To je ale tak, když se cestuje 30h a navíc do časové zóny -8h.
Když jsme byli s Kubou už hodně otrávení z toho sezení v jedné místnosti za kompem, šli jsme do jídelny. Kuba že si dá pizzu a já šel s ním jen tak posedět a pokecat. Jak jsme tak kecali, najednou přišla číšnice, že prý mají nového kuchaře - učně a že to spletl a že udělal jinou pizzu, než si Kuba objednal. Omlouvala se a že prý pokud počkáme, tak nám tu správnou donesou zdarma a ještě jako odškodnění nám dají zdarma pivko (i mně, přestože jsem neměl nic objednané a jen jsem s Kubou seděl). Tomu říkám servis - tohle by se v ČR v živoě nestalo. U nás by nejdřív zkusili dát tu jinou pizzu v naději, že si toho zákazník nevšimne a když jo, tak by ještě dělali drahoty.
Tohle se mi na US fakt líbí. V restauraci si člověk připadá fakt na úrovni. Nezažili jsme ani jednou nějaké blbé chování číšníka. U nás když má číšník blbou náladu, tak tě i pošle do prdele. V US v každé restauraci/hospodě nejdříve člověka uvítají a uvedou - je tam vždycky "recepce" kde člověk řekne jak velký chce stůl a "recepční" ho usadí. Potom se přijde představit číšník, který se o tebe bude ten večer starat - pro nás mazec, pro ně normálka :) Je to fakt až k nevíře, ale ve VŠECH hospodách/restauracích číšníci byli mega příjemní, pokecali, zasmáli se s náma, když něco bylo pozdě, tak se hned omlouvali a dávali za to něco zdarma a podobně. A není to tím, že bychom byli jen v luxusních restauracích - i v řetězcích téměř fastfoodového charakteru nebo na letišti to takové bylo.
Po šesté jsme konečně Petrovi předvedli naše Dema a mohli jsme na chvilu vypadnout. Zjistili jsme si s klukama, že tak 15 minut pěcha od hotelu je nějaké nákupní centrum. Měli jsme hlad a nechtěli jsme utrácet moc za jídlo v hotelu, tak jsme tam šli s tím, že se najíme tam. S Dominikem a Jurajem jsme nakonec skončili právě v Chilli's. Sranda byl náš vstup do té hospody - nějak jsme si nevšimli hlavního vchodu, který byl z druhé strany než jsme přišli a suverénně jsme si to do té hospody nakráčeli bočním vhodem pro zaměstance :D Tím jsme samořejmě přeskočili fázi uvítání a usazení a místo toho se na nás kuchaři z kuchyně dívali co to jako děláme :D Najít si volný stůl a usadit se jsme zvádli sami jak za mlada a číšnice místo aby nás sjela proč sakra chodíme vchodem pro zaměstnance, tak se mile usmívala, poskakovala kolem nás a omlouvala se, že toho má hodně (byla sama na celou hospodu, která byla skoro plná) a že bude za chviličku u nás a mezitím nám donesla chipsy s dipem zdarma jako kompenzaci za čekání :)
Na jídlo jsme si dali Cheessteak. Totální luxus - je to opečené hovězí maso nakrájené na tenké plátky naskládané na na másle opečené bagetce a polité sýrem, který se krásně přes to celé rozteče. K tomu jsou samozřejmě hranolky :) Bylo toho kotel, ale jsem Čech, takže jsem to do sebe narval. Morda, ale fakt luxusní papáníčko.
Po večeři jsme ještě chvíli šaškovali s keynote na hotelu a pak jsme si s klukama (přijel už i Kajo) dali pár pivek na baru a šli spát. Tentokrát se už nespalo tak dobře. Přestože jsme unavení byli jak prase, tak se ozval jetleg a všichni jsme se ráno shodli na tom, že jsme se budili každou chvilu a všichni se kolem šesté ráno probudili a nemohli už spát dál.
Na snídani jsme šli v první možnou chvíli - tj. v 7. Natalčili jsme z klasického snídaňového výběru, oblékli si stejnokroje (černé kalhoty a modré Kentico košile) a konference mohla začít. Nejdřív byla keynote, kde měl každý to svoje demo, dopadlo to až nečekaně dobře. Pak už byly dva trecky přednášek (technical vs. bussiness track) a ti, co zrovna nepřednášeli, tak museli být zákazníkům k dispozici v jedné místosti na 1-on-1 sessions, kde se zákazníci mohli ptát na cokoli a my jim odpovídali, řešili jejich problémy, atd.
Já ten první den neměl žádnou přednášku. Byl to ale dlouhý a náročný den - jetleg se ozýval nehorázně a bylo to vidět na všech. Kluci, kteří přednášeli byli na přednášce viditelně ospalí. Nepůsobí to vůbec profesionálně, ale když nás do US pošlou jen den předem a ještě letem se dvěma přestupy, kde je pravděpodobnost toho, že se něco posere výrazně vyšší, tak to tak prostě je.
Světlým bodem dne byl samozřejmě oběd :) Ten byl ve formě švédských stolů a opět byl poměrně solidní. Ne tak dobrý jako třeba raut v Praze na diplomce roku nebo jako ty snídaně, ale pořád dobrý. Vypíchnul bych dušené jehněčí v omáčce a grilovanou zeleninu, to bylo luxusní.
Večer pak následoval Social event spojený s Ask the experts. To spočívalo v tom, že my jsme si navlíkli oranžová trička, kde každý měl na zádech napsána expertní témata, na které se ho zákazníci můžou ptát a jelo se do zábavního centra Brunswick nedaleko hotelu, kde se hrál bowling, laser tag (luxusní, mnohem větší a promakanější než v Brně :)) pilo se (zadarmo na vouchery, které rozdával Eric) a jedlo se zákazíky. Bylo to hodně dobré a o to víc mě mrzelo, že jsem musel odcházet relativně brzo. Musel jsem se totiž krotit, protože další den mě čekaly dvě přednášky a potřeboval jsem se vyspat a zůstat poměrně střízlivý.
Dominik to vychytal, protože měl svoje přednášky hned ten první den a tak se mohl pořádně rozjet. A taky že to udělal :) Vrátil se na pokoj někdy kolem třetí nadrbaný jak veverka (já spal jak zabitý, takže jsem o něm ani nevěděl). Když jsem v 5 šel na záchod zarazila mě tekoucí voda v koupelně :D Dominik prostě zapomněl zavřít vodu jak byl nadrbaný. Like a boss :))
Druhý den konference byl už lepší v tom smyslu, že jsem byl vyspanější a obecně víc v pohodě. Přednášky jsem zvládl like a boss. Z té druhé jsem měl dokonce hodně dobrý pocit a bylo vidět, že i zákazníci. Dost se ptali a mělo to dobrý ohlas. Hodně mě potěšilo, když mi říkali, že nemám akcent jako ostatní a že si mysleli, že nejsem čech dokud mě neviděli mluvit česky s klukama.
Když to po šesté konečně skončilo hodně jsme si všici oddychli. My už jsme stejně v hlavě měli jen to jak další den ráno odjedem do hor. Kuba byl na letišti půjčit auto a pak jsme ještě jeli na nákupy do toho blízké shoppig centra. Byli jsme v podstatě jen v potravinách - chtěl jsem koupit nějaké typické věci, co se u nás těžko schánějí - arašídové máslo, javorový sirup a taky jsem nakoupil nějaké Jerky (je to tam výrazně levnější než u nás).
Večer jsme šli ještě na bar stáhnout pár kousků. Pivko v US mi zas tolik nejede. Hodně se tam tlačí hutná tmavší pivka typu Ale a to mi nechutná. Jejich ležáky jsou pak takové jako voda. Je pravda, že mají obecně větší výběr druhů piv, ale jako vždy platí, že české pivko je české pivko ... navíc cela 6$ za jeden kousek je taky poměrně nepříjemná.
Žádné komentáře:
Okomentovat