Dostat se tam opravdu nebylo těžké, prostě jsem se přihlásil. Jediné co bylo potřeba udělat bylo poslat el. přihlášku spolu s diplomkou v pdf. Po pár měsících mi přišla pozvnánka do finále (vzhledem k nevelkému počtu přihlášených samotný postup do finálě opravdu nic moc neznamenal).
Ceny, které se daly vyhrát ovšem byly lákavé, takže jsem is řekl proč si neudělat do Prahy výlet. Navíc pak slavnostní vyhlášení mělo být v hotelu Diplomat, což je čtyřhvězda v Praze, takže to mělo potenciál dobrého rautu.
Dojel jsem studenťákem do Prahy a šel do arálu ČVUT, konkrétně FIT, kde se finále konalo. Potkal jsem tam hnedka jednoho týpka od nás z FI, kterého jsem sice znal jen od vidění, ale aspoň to byl též Brňák. Za chvilu dorazil Ondra Svoboda - vůbec jsem nevěděl, že se taky přihlásil, ale bylo fajn tam mít někoho známého. Už jsme se navíc strašně dlouho neviděli, takže jsme měli aspoň možnost pokecat.
Atmosféra soutěže byla velicekomorní. Já jsem očekával nějakou veřejnou přednášku ve velkém sálu před porotou a publikem a ve skutečnosti se každá kategorie odehrála v maličké místnosti, kde jediné publikum byla porota sama. Mám docela pochybnosti o tom, že to všichni z poroty aspoň četli. Průběh byl taková řekněme odlehčená obhajoba. O nic nešlo, takže pohoda.
Lidi byli ale dost nervózní a všechno se to snažilo tvářit, že to má vysokou úroveň, což podle mě moc nemělo. Navíc v těch místnostech bylo vedro jako prase, takže jsem nehodlal být celou dobu v saku. Nechápu jak to všichni mohli vydržet. Každopádně číšník co tam obsluhoval a já jsme byli jediní jen v košili, bez saka :D
Celá soutěž byla pod záštitou MŠMT a firem, které do ní nacpaly peníze. A od toho se taky odvíjel charakter té soutěže - byla to jedna velká PR akce těch firem. Hlavně hodně fotit, hodně letáků, hodně úsměvů atd.
Celé to bylo zaměřeno na praxi, moje práce oproti těm osatním byla těžce teoretická, takže v podstatě do té soutěže moc nezapadala. Ale mě bylo jasné, co chce porota slyšet. Hlavně hodně buzzwords typu "cloud", "praxe", "bussiness" a trochu umět prezentovat a první místo bylo v kapse jak za mlada.
Naštěstí jsem byl i já i Ondra v první půlce prezentací, takže jsme nemuseli čekat na tu druhou půlku a šli jsme na pivko. Zapadli jsme do velice příjmené hospůdky s ještě příjemnější a pohlednou obsluhou - ta slečna navíc uměla prodávat. Ta by prodala i mrtvému. Z hospůdky jsme se plynule přesunuli do toho Diplomatu, kde bylo slavnostní vyhlášení.
Firmy do toho nacpaly fakt dost peněz, takže raut byl opravdu luxusní! Bylo k dispozici pivko a spousta luxusního žrasa - losos, krevety, steaky všeho druhu, sushi, grilovaná zeleninka a spousta dalších dobrot. Jako dezert byl jahodový shake, dortíky ... no prostě na pohodu.
Protože jsem nevěděl kdy to skončí nekupoval jsem si lístek do Brna předem. Končilo to ale hodně pozdě (jako dalo se odejít kdykoli, ale od toho žrasa se mi fakt odcházet nechtělo), takže se stalo to, že mi ujely všechny rozumné busy do Brna ... Šel jsem teda naslepo na Florenc s tím, že třeba ještě něco pojede a bude tam volno (backup plan byl přespat v Praze u Ondry do dalšího dne, ale to se mi věru nechtělo, protože to bylo těsně před odjezdem do US a bylo by to nahouby).
Když jsem tam přišel rozhlídnu se a vidím, že tam stojí bus, který má napsané Brno na cedulce. Jdu tam a ptám se řidiče esli jede do Brna. Ten na mě jaksi italsky (ono to bylo rumunsky, ale nejdřív jsem si myslel, že je ital) esli mám tiket. Tak říkám že ne, ale že bych rád do Brna a že si tiket koupím. Borec nerozuměl ani prd (ani anglicky), pak ale začal mávat dvoustovkou, tak říkám dobrá cena, dal jsem mu dvě kila (samozřejmě to šlo jemu do kapsy, žádný tiket mi nedal) a že si můžu nastoupit zadníma dveřma. Vlezu tam a to byl jakýsi rumunský zájezd :D
Každpádně do Brna jsem se dostal a ještě v dobrém čase :D Docela stylovka dostat se domů zájezdním busem plným Rumunů!
Žádné komentáře:
Okomentovat