Vaření piva

Na čtvrtek krom pečení buchet bylo na programu ještě vaření ... vaření piva :) Jak už jsem avizoval s Pepou jsme byli domluvení, že si u Johannese na bytě (má potřebné nádobíčko) uvaříme vlastní pivo. Byli jsme domluvení na pět odpoledne. Vzhledem k tomu že Johannes bydlí hooodně daleko (úplně na západě Trondheimu na okraji oblasti Bymarka - tam kde jsme párkrát hikovali), rozhodli jsme se, že pojedem busem a pak tramvají.

Busy tady stojí fakt dost za houby - jednak se totálně neřídí jízdním řádem a druhak jezdí dost málo (tady lidi jezdí hlavně na kole). Když jsme dojeli na zastávku, kterou nám Johannes řekl tak mu Pepa zavolal a Johennes nás navigoval jak se k němu dostat. My se těch instrukcí drželi ... problém byl ale v tom, že Johannes se tak trochu sekl a řekl nám špatnou zastávku, takže jsme podle těch instrukcí jeho barák ne a ne najít... řekli jsme mu ať pro nás teda přijde na zastávku, že to nemá cenu. Když jsme čekali na zastávce - volal Johannes kde jsme, že stojí na zastávce a čeká na nás ... pak si konečně uvědomil, že nám řekl blbou zastávku :))

Každopádně nakonec jsme tam dorazili a začlo se vařit. Není to fakt nic složitého a ta cena je hodně lákáva - člověk v obchodě koupí takovou plechovku s pivní směsí - je to tekutina medové konzistence, kde je vše potřebné - to se povaří ve dvou litrech vody, přidá se cukr a pak se to rozmíchá v dalších 23 litrech studené vody. Když se to ochladí na 22 stupňů tak se do toho vloží pivní kvasinky, zamíchá a nechá se to týden a půl uležet ...

Čím více cukru se tam dá, tím více alkoholu to pivko pak obsahuje. Na plechovce bylo měřítko končící na jednom kilogramu curku - to mělo mít 4.7%, půl kila 4% atd. Vzhledem k tomu, že chcem pivko pořádné ráže, tak jsme tam s Pepou pro jistotu dali kila dvě, to by mělo zafungovat :) Krom cukru jsme tam samozřejmě přidali ještě spoustu lásky ... je to prostě takové naše malé děťátko ... plánujeme udělat album od narození (vaření) přes batolecí léta (kvašení) až po dospělost (plňení lahví) :))