V pátek odpoledne jsem neměl žádný program, Meg se chtěla učit, tak jsem se rozhodl, že si zajdu sám na procházku do lesa, kam jinam než k jezerům :) Když jsem byl zhruba v půli cesty volá mi Pascal, že je ve městě v obchodě, kde se prodávají ojeté běžky a boty v ceně ~270 NOK a že by tam měli mít i moji velikost, že je tam toho zatím dost - věděl, že mám dost zájem o tyhle věci a tak mi hned zavolal.
Otočil jsem se na patě a vyrazil zpět do Moholtu pro peněženku a hned do města do teho shopu, co na tom, že je to celkem (od jezer přes Moholt do města) pár kilometrů cesty. Byl jsem rozhodnutý vrátit se s párem běžek. To se naštěsí povedlo, za 274 NOK, lyže s vázáním a boty. A nutno říct, že to jsou výrazně lepší běžky než ty co mám doma (což opět není zas tak těžké překonat, protože ty co mám doma jsou po otci, staré jak svět s totálně doškrábanou skluznicí) a taky lepší boty. Problémem trochu bylo to, že neměli hůlky ... to jsem ale tak nějak doufal, že už si někde půjčím - večer měla být ta party a to by bylo aby se z tolika lidí tam nikdo nechytl :)
Nakonec se ukázalo, že je sice kupa lidí, co má hůlky, ale všici tak nějak chtěli též využít krásného počasí a jít v sobotu na běžky, že ... Jako vždy, když je potřeba sehnat nějaké věci, mě zachránila Mandy. Napsal jsem ji, esli nemá hůlky a ona že má, a dokonce i s lyžema navíc, takže jsme se rovnou domluvili, že spolu v sobotu vyrazíme běžky otestit.
Já jsem v sobotu po té party byl ráno pořád jakýsi společensky unavený, tak jsem to posunul až na jednu hodinu, po obědě :) Na první lyžování docela dobré, neměli jsme teda žádné vosky, takže to bylo trochu klouzalo. Navíc si Mandy chtěla pořád povídat a tak to bylo dost pomalé (taky se bála sjíždět některé kopce, takže si sundávala lyže, čímž se to též značně zdržovalo), ale stejně to bylo fajn.
Když jsem se vrátil, stavil jsem se u Sandry pro lahve od piva z páteční party (potřebujeme je s Pepou, abychom měli do čeho dát naše děťátko) a velmi mile mě překvapilo, že si též koupila lyže (bavili jsme se o tom na party) ale hlavně koupila hůlky pro mně! Tzn. mám komplet výbavu. Hned jsme se Sandrou domluvili na neděli, že si spolu zajedeme. Sandra na tom v životě nestála, tak jsem ji slíbil že ji to naučím.
V neděli jsme byli domluvení na 10:45 před Sandřiným barákem. Ráno jsem ještě zavolal Filipovi (čech co tady též studuje) a poprosil ho, esli si můžem půjčit vosky. Půjčit jsme si je nemohli, protože Filip též chtěl jít běžkovat, ale předtím než jsme vyrazili jsme se u něho na bytě stavili a lyže jsme si mázli.
Samozřejmě to bylo poznat jako prase, holt kdo maže, ten jede, že. Se Sandrou se jelo dobře - přestože na tom stála poprvé a byla samozřejmě pomalejší než bych já jel normálně, tak se snažila a jelo ji to. Nebála se sjíždět i prudší kopečky, pomalu, s pády, ale sjela! Dojeli jsme až k jezerům, kde nás čekala totální odměna. Jezero bylo komplet zamrzlé, led byl silný a pkrytý sněhem. Líp jsem si na běžkách nikdy nezabruslil - totálně výborné místo na trénování bruslení. Strávili jsme tam nějakou dobu, jen co je pravda. Sandře se běžkování moc líbilo, byla z toho dost nadšená a hned jsme se domluvili, že v pondělí zajdeme na večerní běžkování - cesta k jezerům je osvětlená, takže není problém. Těším se moc ... akorát fakt nevím, kdy se budu učit na ty zkoušky ... s tím sněhem a běžkama to bude těžké ... :))
Žádné komentáře:
Okomentovat