Konalo se to v zasedací místnosti na místním stadionu (Lerkendal stadium, domovský stadion Rosenborgu, další plus celé akce - podíval jsem se na stadion). Bylo to opět pojaté dost vážně a profesionálně, takže jsme hned na začátku vyfasovali štítky s vytištěným jménem (vše bylo už předpřipravené, protože jsme se registrovali už dřív, takže naše jména měli).
Nepříjemností na celé věci bylo, že to začínalo v 8:30 ... což pro mě znamenalo vstávat po sedmé ráno ... no a vzhledem k tomu, že jsem po pondělní party šel spát až po třetí ráno, to byla morda jako prase. Každopádně od začátku tam byl stůl plný čerstvého ovoce (jablka, hrušky, hrozno, pomeranče, ananas) a byla k dispozici káva a čaj. Díky tomu jsem se malinko probral a byl schopný vnímat okolí.
Topic pro mě byl naprosto nezajímavý a tak přestože to bylo v angličtině a tak trochu jsem doufal, že by mě to i mohlo zajímat, tak opravdu ne. Na druhou stranu třeba pro Sandru to smysl mělo, ta si to užila i po stránce informační přínosnosti. Naštěstí nam tam dali každému propisky a papíry, abychom si mohli dělat poznámky. Takže jsem si tam aspoň psal ručně blog, abych ušetřil čas pak v počítačovce. Pepa si kreslil :)
Oběd byl naplánovaný na 12:00 a musím říct, že posledních 30 minut bylo kritických, už jsem měl dopsáno a týpek byl neskutečně nudný (i pro lidi, kteří se o topic zajímali), takže jsem spal. Oběd ale stál maximálně za to. Zavedli nás do VIP sekce stadionu, kde byl připravený švédský stůl plný krevet, uzených lososů, roastbeefu, kousků kuřat / krocana, saláty, pečivo ... no prostě paráda. Už si pomalu zvykám na jídlo horních deseti tisíc :))
Bylo srandovní sledovat lidi, kteří na takovém obědě byli poprvé. Byli tam kamarádi od Meg, kteří chodí na business school a které znám též. Holčina když kolem nás procházela s totálně vrchovatým talířem: "Jsem už totálně plná a nemůžu, ale tohle je tak úžasné, že jsem si šla přidat a musím ještě jíst". Přesně jsem v tom viděl nás na naší první večeři zdarma. My už jsme ale se Sandrou a Pepou dostatečně zběhlí, takže umíme odhadnout kolik se toho do nás vleze, tak abchom byli comfortably full a ne přecpaní tak, že nemůžem ani chodit. Taky víme kterým jídlem začít a které si nechat na konec. Taky je dobré nebrat bezhlavě všechno ze začátku stolu hned jak se k němu člověk dostane, protože tam je ten nejobyčejnější stuff (kuřata, rýže), kterým se člověk zbytečně rychle zasytí a neužije si drahé věci, které jsou typicky až ke konci stolu ... Taky je zbytečné spěchat, protože pokud něco dojde, doplní se zásoby ...
Těsně před koncem ty stoly byly ještě tak z poloviny plné ... tak jsme si s Pepou pěkně po česku řekli, že by byla věčná škoda, kdyby to vyhodili (protože by to beztak udělali) a tak jsme si šli ještě udělat sendviče "na cestu" ... udělal jsem si dva hutné plné roastbeefu a salmona. Nakonec jsme z toho s Meg měli hodně dobrý snack na večeři. Když jsme přidali vlastní chleba, bylo to na vydatné luxusní 4 sendviče. Meg tak nakonec měla to nejlepší z celého semináře v několika minutách bez nutnosti poslouchat nudné kecy :))
Seminář samozřejmě po obědě ještě pokračoval až do čtyř hodin, ale pro mě nemělo totálně smysl tam ztrácet čas, navíc jsem měl o půl čtvrté jógu a chtěl jsem si předtím aspoň na hodinku lehnout, protože jsem byl fakt hodně nevyspalý a unavený. Sandra tam zůstala, protože ji to fakt zajímalo (uvažuje že by na related topic dělala svoji bakalářku) a na jógu šla přímo z tama. Moc mě potěšilo, když mi Sandra jako snack na jógu donesla borůvkového muffina, které tam dávali po obědě :)
Jóga byla výborná, ta lektorka co to vede je naprosto skvělá - pokaždé mě to baví, cítím se potom naprosto svěží (totálně jsem pak nebyl unavený) a mám výbornou náladu (ta meditace má asi fakt něco do sebe)! Až do večera se mě držela taková zvláštní dobrá nálada, bez nějakého přímého důvodu ... paráda. Večer jsme s Meg tradičně zakončili Setem :)
Žádné komentáře:
Okomentovat