Tak jsme v pondělí v osm večer se Sandrou vyrazili na noční běžkování. Venku mrzlo až praštělo - bylo -12 stupňů (celý týden se teploty pohybují tak od -5 do -12), ale to nám totálně nevadilo (mě se naopak velmi dobře hikuje/běžkuje v nízkých teplotách).
[Člověk tady obecně sluníčka a teplot nad nulou už moc neužije. Sluníčko vychází jen těsně za obzor, po třetí odpoledne už je pryč a pak je tak do čtyř, půl páté ještě trochu světla. Dneska mi jeden Nor na přednášce říkal, že někdy během pár dní tady má být -22. Bude morda, už se těším :)]
Běžkování bylo naprosto parádní. Obrovskou výhodou bylo, že jsme v tom lese byli defacto sami. Potkali jsme jen hodně málo lidí a to jen na začátku. Když jsme totiž dojeli k jezerům a zabruslili si, tak jsme se rozhodli pokračovat dál do neosvětlené části lesa, kde už opravdu nebyla ani noha. Chtěli jsme dojet na viewpoint, kde je hezký výhled na noční Trondheim a fjord. To se nám povedlo. Sandra se zlepšovala každým krokem a čím dál víc získává na těch lyžích jistotu a nebojí se. Některé kopečky, tam kde dřív brzdila celou dobu, už pustila naplno. Byl jsem taky moc mile překvapený jak uměla zabojovat když se šlo do kopce - bylo to mrtě prudké a hlavně to byla ledovka, takže to fakt byla morda, ale vyšlapala to na lyžích, nesundala si je! Velmi dobře. Celkem jsme najeli zhruba 10 km. Domů jsme se vrátili kolem jedenácté večer. To se hnedka jinak spí, když je člověk takhle příjemně vyšťavený.
Na dnešek jsme zase domluvení na noční lyžování. Je to fakt o moc lepší, když tam není kupa lidí okolo.
Žádné komentáře:
Okomentovat