Výstava Cäcilie

V pátek jsem byl pozvaný na výstavu Sandřiny spolubydlící Cäcilie do Trondheimské galerie. Výstava se jmenovala "Below It". Sandra tady má teď na návštěvě svoje rodiče, takže jsme se Sandrou, jejími rodiči a ještě s Alicí vyrazili společně z Moholtu, směr downtown.

Nebylo to nakonec v hlavní budově té galerie, ale v malé místnůstce ve vedlejším vchodě. Byla to místnost celá vymalovaná na bílo s podlahou pokrytou senem. Uprostřed místnosti byl položený projektor upevněný mezi dvěmi cihlami. Kolem projektoru byly přivázané balónky naplněné héliem, které čas od času stínily tomu projektoru, ukrajovaly kus obrazu atd. Na strop se promítaly záběry každodenního života - např. tam byly záběry pořízené, když Cäcilie běhala a měla v ruce kameru, včetně zvuků. Do pozadí pak hrála relaxační hudba.

Seno na podlaze přišlo vhod, protože jsem se tam krásně vyvalil na podlahu, baťoh pod hlavu a mohl jsem si vklidu pozorovat ty záběry. Bylo to opravdu zajímavé, moderní, nezvyklé. Myslím, že ještě tak před rokem bych tohle vůbec nepochopil a vůbec by se mi to nelíbilo. Ale byl jsem v nějakém dobrém rozpoložení a tak jsem si to válení se v seně a koukání na zvláštní záběry (např. přetažení kusu látky přes kameru apod.) docela užil. Záběry měly jen tak 6 minut a celé to běželo ve smyčce, ale díky balónkům to v podstatě pořád bylo nové. Když totiž ty balónky stínily tomu projektoru vytvořilo to hodně zajímavý efekt na těch balóncích a vůbec to zvláštně osvětlilo tu místnost.

Sandřiny rodiče to moc neoslovilo a docela rychle odešli. My zůstali znatelně déle. Povídali jsme si s Cäcilií a pojídali wafle, které se tam návštěvníkům rozdávaly. Když se tam začalo motat příliš mnoho lidí, tak jsme usoudili, že je čas uvolnit místo ostatním (bylo to tam fakt malé) a vyrazili jsme směrem domů. Byli jsme dobře naladění a všem se nám chtělo něco ještě podniknout. V basementech probíhala haloween party, ale to se mě osobně vůbec nezamlouvalo a tak jsme se se Sandrou a Alicí nakonec domluvili, že zkoukneme nějaký filmeček. Volba padla na "V for Vendeta", už jsem to viděl, ale chtěl jsem se na to už dlouho znova podívat (Natálka, je Natálka, že ...). Před filmem jsem jen domů skočil pro chipsy a narazil jsem tam opět na 7 španěláků, kteří u nás byli zase nasáčkovaní. Meg byla zabarikádovaná v pokoji se sluchátkama, aby to přežila. O to víc jsem ocenil, že máme u Alice tu movie night ... Velmi povedený páteční večer nakonec.