Vzhledem k tomu, že jsme šli spát v pátek dost pozdě, v sobotu jsme vstávali až po desáté. Po několika víkendech v řadě jsem neměl žádný plán. No vlastně měl - úklid společných místností. Už jsem to měl udělat minulý víkend kdy jsme byli v Geirangeru, ale nějak na to během týdne nebyl čas. Rozhodli jsme se s Meg, že spojíme síly a ona pomůže teď mě a já ji příští týden, kdy bude řada na ní.
Poté co jsme uklidili byl čas na oběd. Tentokrát se kompletně přípravy oběda ujala Meg - udělala tuňákové sendviče. Byl to tuňák s nakrájenými okurkami, sýrem a francouzským dresingem (použili jsme teda italský, protože Meg to v obchodě netrefila a koupila italský, ale stejně to bylo výborné). Fajně jsme se nadlábli. Po obědě jsem zevlil v pokoji a dával si dvacet. Tak mě napadá, že je to snad poprvé za x let, kdy jsem fakt jen ležel, poslouchal hudbu a nedělal vůbec, ale vůbec nic asi dvě a půl hodiny v kuse. Většinou nejsem schopný jen tak ležet a nic nedělat, ale není to zas tak špatné :)
V půl páte jsme oba vyrazili do tělocvičny v Gloshaugenu - Meg tam měla zápas v basketu. Já si nejdřív zašel do počítačovky (páč zápas začínal až za hodinu) a pak jsem se přišel na zápas kouknout. Hráli proti týmu z Osla. Viděl jsem první čtvrtinu, pak jsem si šel na půlhodinky sám zacvičit do gymu. Vrátil jsem se na poslední čtvrtinu. Ta byla bohužel pěkně blbá (přestože domácí tým výhral), páč si Meg zase vykloubila rameno, to samé co i minule :( Chtěl jsem si původně po zápase jít ještě zaběhat, ale z toho samozřejmě sešlo. Udělali jsme si doma nějaké jídlo, dal jsem ji na to rameno mraženou zeleninu a bylo to v pohodě. Meg dokonce uvažovala, že by se mnou, Sandrou a Pepou i šla na noční procházku, pro kterou jsme se rozhodli (měla totiž být šance vidět polární záři v Trondheimu). Dobře ale že zůstala doma, potřebovala si odpočinout.
Žádné komentáře:
Okomentovat