Pondělní game session v kavárně

V pondělí večer jsem neměl žádné extra plány. Po přednášce z lineárních metod, která ten den byla extrémně nudná jsem byl v počítačovce a pak jsem si šel domů udělat nějakou večeři. Doma byla Meg a španělka, ke které se začli pomalu trousit další její hluční kamarádi ... bylo to v klidu, pořád tam byla Meg, takže se to tam dalo vydržet, byli jsme u ní v pokoji a povídali si. Meg ale za chvilu musela jít do školy řešit nějaký group project a s ironickou poznámkou "have fun" mě nechala samotného se španělákama ...

Po víkendu na chatě, kde jsem poznal Claru jsem opět měl sílu dát své spolubydlící a jejím kamarádům šanci, tak jsem začal konverzaci. Dělali tam nějaké těsto na pizzu, tak jsem se jich zeptal co to bude až to bude a co do toho dávají, že to vypadá dobře ... Bohužel kloudné odpovědi jsem se nedočkal, protože vůbec neznali slovíčka pro věci, které do toho dali ... bylo jich tam pět a ani jeden z nich neznal slovíčko pro mouku ... na všechno jen ukazovali, když jsem pak řekl to slovo v angličtině jen dodali "aaaaaa, yes, flour", tragédie ... navíc pokud jsem se explicitně na něco nezeptal, tak se pořád bavili jen mezi sebou, španělsky ... taková "konverzace" mě samozřejmě po dvou minutách přestala bavit, tak jsem se uklidil do svého pokoje ... Byli ale tak neskutečně hluční (když jsou pohromadě víc než tři kamarádky mé spolubydlící a začnou pištět, tak to hraničí s práhem bolesti), že jsem začal koumat plán úniku.

Zavolal jsem Sandře, že jsem pod těžkým útokem a jestli by s Marii (Sandřina kamarádka z Německa, která ji tady byla navštívit) nešly do kavárničky na nějaké deskové hry, že potřebuju vypadnout z baráku. Sandra mě naštěstí nenechala na holičkách a během 10 minut už jsme byli v kavárně.

V kavárně zrovna měla službu (střídají se tam dobrovolníci z řed studentů, každý týden někdo jiný) Clara a Andreas. Byli jsme tam docela brzo, ještě tam nebylo moc lidí, takže se k nám do hry přidala i Clara. Hráli jsme karetní hru Ligretto (http://en.wikipedia.org/wiki/Ligretto). Dali jsme si klasicky wafli (blbé jé, že nám wafle zdražili z 5 NOK na 10 NOK, což už je docela hodně, takže už to není tak lukrativní) a dobře jsme se bavili. Během půl hodiny přišla Pauline, pak Camille, Mauro, Alice a ostatní, takže o zábavu bylo postaráno. Na to jak to ze začátku vypadalo hrozivě, to byl nakonec suprový večer!

Fotky nejsou ze včerejší session, ale ze session v kavárně z minulého týdne. Jako ilustrační materiál jsou ale naprosto přesné. Nakonec musím přidat fotku Andrease. V čepici od Agnety je to nejvíc coolová fotka "italského maestra" :))