Původním plánem bylo jet na víkend 26.-27.7. do Běloruska, do Brestu, protože tam zrovna v ten víkend měly být oslavy "Dne města" jako výročí k vysvobození města rudou armádou od Němců (slaví to tam 28.7.) a hlavně je to od Varšavy kousíček.
Už jsem měl všecko pěkně pozjišťované, jak tam dojedem, jak se žádá o víza, co je ktomu potřeba, atd. atd. Už jen zbývalo si víza vyřídit a jet. To se ovšem ukázalo jako problém ...
Běloruská ambasáda samozřejmě ve Varšavě je, takže jsme se tam jednoho rána vybrali (jelo se tam hodinu, protože je to na druhé straně Varšavy) s prakticky nulovými pochybami, že bychom to vízum nedostali. Už ze zastávky autobusu jsme viděli poměrně vydatnou frontu před ambasádou což bylo jasné znamení toho, že to tak hladce asi nejde. Nicméně jsem pořáad byl přesvědčen, že vše je cajk, protože jsem si informace přečetl jak na českých tak polských stránkách běloruské ambasády. To, že vízum Izu bude stát 20EUR a mě 60EUR, s tím jsme počítali a byli smíření (vtipné je, že cenu víz mají odstupňovanou podle toho jak moc velký "zápaďák" kdo je, Poláci a Slováci jsou malí zápaďáci, takže platí 20, Češi trochu větší zápaďáci, takže platí 60 a např. američani platí 180 :-) Oproti tomu pokrokové státy jako Kuba nebo Severní Korea mají bezvízový styk, takže neplatí nic)
Fronta před námi se zmenšovala velmi pomalu (zato za námi se zvětšovala relativně rychle). Po dvou hodinách a pár naštvaných lidech před náma, kteří to vízum nedostali, protože neměli něco dobře vyplněné nebo neměli pojištění, atd. v nás začaly hlodat pochyby jestli my to máme cajk. Věděli jsme, že jsme např. nevyplnili kolonku o zdravotním pojištění, protože já mám pojištění na kartě (+ Alpenverein), které platí po celém světě na celý rok. Zavětřili jsme ale nápadné množství lidí směřujících do vedlejší budovy, kde "shodou okolností" sídlila pojištovna specializující se na pojištění pro cesty do Běloruska a shodou okolností je to jediná pojišťovna, kterou Běloruská ambasáda uznává. Takže jsme si tam taky skočili a protože to naštěstí nebylo nijak drahé, tak si to zatracené pojištění na ten víkend od nich koupili.
Když jsme se konečně (po třech hodinách stání na chodníku!) dostali dovnitř a podali vyplněný formulář babce za okýnkem, ta se na nás podívala a zeptala se kde máme zvací dopis. My na to, že nemáme, protože jsme na stránkách ambasády přečetli, že není pro občany EU potřeba, že stačí zaplatit za to vízum a hotovo. Babka na nás "no to nevím na jakých stránkách jste to četli! Nic takového neplatí. Musíte mít zvací dopis. Můžete si ho koupit od běloruské cestovky, to není problém." Když jsem ji ještě jednou ocitoval to, co balo na těch jejich stránkách, tak začala být nervozní a hned na mě (když se podívala, že nemám polský pas) "Proč ty vlastně žádáš o vízum tady, hm?". Bylo jasné, že nám nic nedá (možná kdybychom ji tam pěkně s tím formulářem dali nějaké dvacetieuro, tak by to šlo i bez dopisu) a tak jsme naštvaní odjeli domů.
Zkrátka jejich politika je jasná - vyždímat z člověka peníze ještě před tím než vůbec přijede (tj. za vízum, za pojištění od jejich společnosti a za zvací dopis od jejich cestovky, která ti ho nedá, pokud si nekoupíš u ní ještě další služby). Úsmvný je plakát, který mají rozvěšený před ambasádou (na který má každý člověk o vízum žádající a čekající 3h na chodínku dost času si ho přečíst), na kterém se píše jak Bělorusko podporuje turismus a jak je výhodné spolupracovat a mít bussiness s Běloruskem protože, cituji, "Bělorusko nabízí vysoce vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. Více než 90% obyvatelstva má vyšší, sstřední, nebo základní vzdělání". Jak je na tom zbylých 10% se asi raději neptejme. Každopádně marketing i PR mají na jedničku :-)
Ještě jako stéblo poslední záchrany (protože bylo dost času neb jsem to začal řešit měsíc dopředu) jsem obepsal pár lidí z Brestu na Couchsurfingu, ale nikdo se neozval (dává to smysl, těžko napíšou zvací dopis úplně cizím lidem, za které pak zodpovídají a je jasné, že kdybychom my tam něco provedli, tak by lidem, co nás pozvali pan Lukašenko asi zavařil).
Tj. bylo jasné, že na víkend 26.-27.7. musíme vymyslet něco jiného. Každopádně díky všem těm paradoxům a zkostnatělé struktuře mě Bělorusko láká ještě víc, takže až se podaří sehnat nějak zvací dopisy, určitě se tam jednou podívám. Je to přecijen dost blízko od Varšavy, takže by byla škoda toho nevyužít.
Žádné komentáře:
Okomentovat