V pět jsem ji u Grandu vyzvedl a šli jsme ke mě domů zhodit věci a trochu spočnout abychom se hnedka přesunuli na party :) Na pátek večer totiž připadla Dominikova rozlučka se svobodou. Ve firmě bývá zvykem, že na rozlučce se svobodou jsou jak borci tak borky, takže nebyl problém vzít Meg s sebou (spíš naopak - bylo to plus).
Byla to mrtě dobrá akce! Začalo se v hospě na náměstí (v Rozkvětu), kde jsme natlačili žebra a kde se začalo Morgenovat (borcům jsem předem říkal, že Meg moc nepije, protože tak tomu bylo v Norsku ... nicméně Meg byla rozjetá a borci to do ni nalívali ... fakt jsem koukal :)). Všichni jsme tak nějak pomalu chytli slinu na tančení a tak jsme se pomalu začali přesunovat směrem k Metru ... po cestě vznikl ovšem nápad dát si loď ... a byla to riadná loď! Po lodi jsme pokračovali v Metru. Dobrá pařba - jak moc nemám takové věci rád, tak tady jsem si to užil mrtě. Potkal jsem tam i známou z gymplu, kterou jsem víc než pět let neviděl, pohoda.
Nejlepší hřeb večera ale přišel pak, když jsme se my - poslední přeživší (= já, Meg, Lukáš, Dominik a jeden jeho kámoš) přesunuli do Dominikových sadů pod Petrovem. Tam padaly takové jedy ... jak za mlada. :D Např. jsme stačili Dominika s Meg oddat - nezapomenutelné "You're my plan B" :D Tenhle post nikomu nic moc neřekne, je hlavně pro mě jako super vzpomínka na skvělou akci.
Domů jsme přišli někdy ve 4. Plán na další den byl přesunout se brzo ráno do Zlatých Hor, protože jsem chtěl Meg vzít na nějaké hikování do Jeseníků. Už když jsme přišli domů jsem tušil, že to nebude snadné ... budík jsme si ale oba nastavili na 8 s tím, že vstaneme a dospíme se ve vlaku. Byli jsme ale oba tak naspeedovaní, že jsme nemohli spát a ještě tak do 5:30 jsme kecali ... a když jsme šli spát, tak se rozednívalo. Sotva jsme zalehli, přišel Lukáš s tím, že někde zapomněl klíče a nemůže se dostat domů, takže u mě přespal :D Ráno zazvonil budík (několikrát) a my se všichni shodli na tom, že fakt vstávat nebudeme a šli spát dál. Někdy po jedenácté jsme vstali, dali si snídani a rozhodli se, že pojedem 14:10 z Brna do ZH.
Když jsme dojeli do ZH, chytla nás na cestě z autobusáku ta největší průtrž, takže jsme krásně zmokli. Byli jsme domluvení s Michalem, že pro nás zajedou (vraceli se z výletu v Nise) a půjdem něco podniknout do Jesu, s tím, že další den vstaneme brzo ráno a půjdem na hory.
Večer jsme šli na jídlo a pivko a jak už to tak bývá, zdrželi jsme se trochu dýl a šli spát opět tak ve 4. Ráno v neděli vypadalo velice podobně jako to v sobotu a tak se podruhé stalo, že jsme na hory nevyrazili. Vstali jsme k obědu a rozhodli se, že aspoň zajdem po muzikantské do lázní. Trochu jsme tam pochodili, zahráli minigolf a šli zpět. Michal s Aničkou museli jet do Olmíku, my jsme jeli zpět do ZH s tím, že v pondělí dopoledne uděláme fakt už nějaký výšlap. To už konečně vyšlo a tak jsme si dali krátky trek na Bišovku a pak ještě klasické kolečeko kolem krmelce. Odpoledne jsme jeli vlakem zpět do Brna.
Už v Jeseníku mě Meg začala trochu štvát díky těm svým idiotským zvykům a díky tomu jak je v praktickém životě neschopná (v Norsku mi to nevadilo, protože to nebyl můj byt a nijak jsem se necítil za ní zodpovědný). Např. velký problém pro ni bylo pochopit, že u nás se vyzouvá před dveřma (nebo v předsíni) a dál se jde boso, nebo v papučích. U Michala doma si to začala čupat po baráku v pohorách ... mě vadilo to, že jsem za ni svům způsobem byl zodpovědný a tím pádem jsem si připadal, jako bych to dělal sám. Další věc bylo ve vlaku - jasně jsem ji říkal, že pokud chce nohy natáhnout na sedačku, musí bez bot. Ona samozřejmě v botech. Tak už jsem se na to vykašlal, ale když přišel průvodčí, tak z toho byl samozřejmě nervózní ... tak jsem ho uklidnil a říkám, že už si to sundá. Ona než aby si to sundala, tak se raději vykroutila tak, aby boty na té sedačce nebyly. Samozřejmě za hodinu přijde průvodčí a ona zase boty na sedačce. Když jsem ji jasně vysvětlil, že za to dostane pokutu (což ten průvodčí říkal), tak si je konečně sundala - průvodčí pak každých 10 minut chodil nenápadně kontrolovat ... :)
V úterý jsem musel jít do práce - a abych řekl pravdu, byl jsem i rád, protože jsem si od ni potřeboval odpočinout. Meg to taky vyhovovalo, měla spoustu vyřizování na kompu (měla pracovní pohovor v Nike, psala cover lettery apod.). Já jsem aspoň něco udělal v práci a oba jsme pak byli spokojení.
Ve středu jsme si udělali celodenní výlet na přehradu a hrad Veveří. Bylo krásně a bylo to fajn. Večer jsme si řekli, že by to chtělo někam zajít na nějakou muziku. Na netu jsem nic nenašel tak říkám, že aspoň půjdem na pivko. Tak jsme vyrazili na slepo do centra (= z baráku :D). Na České nás zaujala hudba jdoucí z nově otevřené hospy. Tak jsme tam zabrousili a vida - kapela na malé stage. Usadili jsme se tam, dali si pivko (Meg vínko) a kecali a poslouchali. Borci hráli perfektně - hráli jak staré EN hitovky (Beatles apod.), ale i české (Husličky, Čechomor, ...) - boží. Potom co oficiálně skončili se pak začalo spontánně zpívat a to je moje. Přidal jsem se jak za mlada. Meg se to též moc líbilo. Byli jsme rozjetí, takže jsme si řekli, že ještě někam zajdem pokecat na pivko - tak jsme ještě kousek od baráku zašli do pivní kavárny na jedno a zkysli jsme tam až do dvou do rána. Měli jsme moc dobrý chat - to je to proč mám Meg rád, fakt se s ní da dobře pokecat. Na praktický život ovšem katastrofa :D
Ve čtvrtek jsem si zase šel na dopoledne odpočinout do práce, odpoledne jsme šli na oběd s Vlastou - ta se vrátila z Německa z Erasmu, takže to bylo příjemné setkání. V šest pak přijela Cecilia z Norska - šel jsem ji vyzvednout, vyhodili jsme věci u mě a pak jsme šli na grilovačku k Pepemu do Tuřan - to bylo úplně super. Jednak jsme se dobře nadlábli a hlavně to byla pohodka u ohně s pivkem, kytarou a zpěvem. Zazpívali jsme klasiky jako Arnoštka apod. :) Další den nás čekalo balení a dlouho očekávaný odjezd do Švajcu!
Žádné komentáře:
Okomentovat