Painball & juggling

Takhle vypadala ta aréna

Takže tady máme nějaké info o včerejším paintballu ... no, paintballu ... jak už jsem avizoval v minulém postu, stříleli jsme po sobě gumovými kuličkami bez barvy, takže to nebyl paint ball, říkají tady tomu speedball (což je trochu paradoxní, protože rychlost gumové kuličky u speedballu je dvakrát menší než rychlost normální paintballové kuličky). Hráli jsme ve vnitřní aréně. Bylo to asi 20 na 10 metrů, nic moc velkého. Po aréně která byla obehnaná sítěmi (aby se mohli ti, co zrovna nehrajou dívat a sledovat hru ze všech úhlů) byly rozmístěné různé druhy umělých překážek (byly to v podstatě modré nafouknuté gumové polštáře různých tvarů a velikostí).

Začali jsme ve 14:00 před labem odkud jsme šli pěšo do té haly, nebylo to daleko, ani ne 15 minut chůze. Ze začátku nás bylo jen 16 (zbytek lidí mělo přednášku od 14:00 a připojili se až od 16:00, ne že bych já tu přednášku neměl, ale speedball je speedball ... :)). Hrál se team deathmatch, ze začátku 4 na 4, když přišlo víc lidí (na konec nás tam bylo asi 50) se hrálo 5 na 5.

S jedním týpkem z Rakouska jsme tam byli jediní international studenti, takže se všechno odehrávalo v noršitě, ale vzhledem k tomu, že už jsem paintball hrál s kolegy z firmy, tak jsem nepotřeboval rozumět tomu bezpečnostnímu školení na začátku. No, bezpečnostnímu školení ... oni tady moc nehrajou na bezpečnostní prvky ... Masky přes celý obličej jsme samozřejmě měli, ale jinak jsme to hráli v tričku a v tom, v čem sjme přišli, žádné rukavice nebo kryty krku ... docela masakr :) Ale nutno dodat, že těmi gumovými kuličkami (díky nižší rychlosti) to bolí méně než těmi klasickými. Dostal jsem pár nepříjemných zásahů do prstů i do hlavy, ale v pohodě. Někteří norové mě ale překvapili jaké jsou to máčky ... dva týpci se kompletně báli vylezt zpoza překážky a když to dostali, tak tam zůstali sedět místo aby šli na místo pro "mrtvé", protože se báli, aby nedostali během cesty ... fail pro ně :) Na druhou stranu slečny si to dávaly bravurně - byl jsem s jedou v týmu (jsmenuje se Nina) a ta si to dávala v šortkách a tričku :) Byl jsem rád, že jsem s ní byl v týmu, páč byla moc milá a v době, kdy hrály jiné týmy jsem měl aspoň s kým konverzovat, protože ostatní se samozřejmě bavili v norštině. Nina hodně sportuje (což mě tady fakt nijak nepřekvapuje) a dokonce říkala, že chodí rybařit. Slíbila, že až příště půjde, tak mi dá vědět ... tak uvidíme.

Celkově to byla opět hodně dobrá akce, za těch 150 NOK to stálo. Nutno ale dodat, že paintball venku, na otevřeném prostranství, tak jak jsme ho hráli v Brně s kolegama z firmy byl co se týče hry mnohem lepší - je to reálnější, hráli jsme různé scénaře a měli jsme lepší vybavení.

Skončili jsme podle plánu v 18:00 a já vyrazil ještě do školy na počítače. Cestou jsem ale v budově kampusu narazil na žongléry, a protože bylo fakt nádherné počasí (svítilo sluníčko, ani mráčku na nebi), tak jsem neodolal a přidal jsem se k nim. Nebyl jsem jediný international student se stejným nápadem, jedna slečna z Německa se taky přidala, opět si bylo s kým povídat. Studuje fyziku (nice!) a dozvěděl jsem se od ní, že tady je nějaký kurz kryptografie, že tam chodí. To mě docela zajímalo, protože je to nějaký basic kurz, takže by to mělo být hooodně snadné na udělání ... dost uvažuju, že si to zapíšu místo toho předmětu, kde jsem už dvakrát nebyl. Uvidím podle toho, co mi řekne Pepa, který snad na včerejší přednášce byl :)

Žongléři v kampusu

Jinak mezi těmi žongléry jsme (krom vedoucích) byli s tou slečnou nejstarší. Většina osazenstva měla tak 12 - 15 roků. Žongloval jsem si s kuželama a malý klučina (který žongloval hodně dobře, jen co je pravda) mě viděl, přišel ke mě a začal mi něco vysvětlovat. Já mu vysvětlil, že nerozumím norsky a on si s klidem přešel do naprosto plynulé angličtiny a dával mi rady ohledně žonglování. Prostě mazec - týpek má 12 roků a mluví anglicky jak ďábel. Obecně tady lidi mluví velice dobře anglicky, nenarazil jsem zatím na žádného nora, který by mluvil špatně, fakt paráda.

Večer jsem byl docela unavený a dolámaný (i z těch gumových kuliček jsou luxusní modřiny, jen co je pravda, a dost mě bolí stehna z toho jak je člověk pořád v polodřepu a běží, to je ale normál - po paintballu v Brně jsem se další den skoro nepohnul, tady mě jen trochu bolí stehna - jsem ale teď obecně v lepší kondici, než když jen sedím za kompem, takže se není moc čemu divit), takže jsem narychlo udělal večeři (usmažil jsem zbytek lososa se zeleninou a bramborem) a šel spát.