čtvrtek 19. srpna 2010

První den v Trondheimu

Trondheim se mi od začátku líbil, opravdu hodně, je to nádherné historické město obklopené a protkané přírodou, zeleň je všude, prostě nádhera. Naše škola a vlastně celý kampus je perfektní.

Abych pokračoval, kde jsem minule skončil ... tedy uvítacím ceremoniálem. Přišli jsme tam se všemi batohy a poměrně špinaví a unavení. Ale docela natěšení na všecko co nás čeká. Jedna paní, co organizuje věci kolem zahraničních studentů nás viděla a nabídla, že si můžem nechat věci u ní v místnosti, abychom se s tím nemuseli tahat ... byla opravdu hodná, popovídala si s náma ... obecně všichni lidi, které jsme tady doteď potkali jsou velmi ochotní!

Hlavní budova NTNU
Při čekání se k nám přidala slečna z Česka - Alice, která nás poznala zejména díky oblečení (Pepovy typické turistické kalhoty a sandále) :)

Ceremoniál byl až na projev rektora velmi neformální a zábavný - bylo dost akce, muzika, nějaká komedie atd. Nicméně naše únava a především hlad (nejedli jsme kromě těch sušenek na letišti 24 hodin) byl hodně silný, takže jsme se dost těšili až to skončí, protože byl v programu naplánovaný oběd zdarma :)

Na oběd bylo pečené kuře s rýží a salátem. Bylo to luxusní, opravdu moc ... páč jsme si mohli nabrat rýže a salátu kolik jsme chtěli ... takže jsme si nabrali hodně, opravdu hodně ... a pak jsme nenápadně šli druhé kolo pro přídavek :) Víceméně jsme se u většiny lidí zapsali jako "crazy guys from Czech Republic looking for any free food".

Sandra
Na obědě jsme se seznámili s moc milou slečnou z Německa - Sandrou, slečnou z Francie - Claire a suprovým týpečkem ze Švýcarska - Pascalem. Je to sportovec každým coulem, budem určitě s Pascalem podnikat hodně společných akcí.

Po obědě jsme nějakou dobu seděli v kampusu na trávě, povídali si a užívali nádherného počasí, bylo to super. Poté bylo v programu jít si vyřídit studentské karty. Nicméně byla tam obrovská fronta, takže jsme si řekli, že se nejdříve půjdem ubytovat na koleje. Alice a Pascal už byli v Trondheimu od pátku, takže znali cestu a dovedli nás tam. Všecko proběhlo bez problémů, dostali jsme své pokoje a šli si tam odložit věci.

Těsně před zahajovacím ceremoniálem
Když jsem přišel na pokoj nikdo tam nebyl, žádní spolubydlící. Hodil jsem narychlo věci na pokoj a šli jsme zpět zaregistrovat se a vyzvednout si karty. Zno

Tohle byl konec programu pro první den, byl jsem docela unavený, takže jsem šel rovnou na pokoj a neúčastnil jsem se ani jedné party, která v kampusu začly vypukat ... dobré znamení :)

Další příjemná zpráva byla když jsem na pokoji potkal svou první spolubydlící. Je to španělka - Rachel. Měla tam další svou kamarádku, tak jsme ještě chviličku pokecali. Jejich angličtina není nic moc - dost často hledá slova a výslovnost není taky dvakrát nejlepší, ale je docela cute :)

Žádné komentáře:

Okomentovat