Cesta z letiště

Do Trondheimu jsem i přes zpoždění v Praze doletěli přesně podle plánu, tj. 0:35 ... Ano, taky jsme s Pepou notnou část cesty strávili polemikou nad tím, proč jsme takoví ocasi a koupili si takhle debilní let (navíc nejspíš i dost drahý) ...

Na letišti jsme si počkali na zavazadla, natlačili zbytek sušenek do hlavy a šli pokoumat jak se dostaneme na koleje, které budou samozřejmě zavřené v takovou hezkou dobu ... Byl tam free internet, takže jsme pogooglili a ano, skutečně jsme zjistitli, že JSME ocasi. Na stránkách těch kolejí jsme si přečetli nápis velkým tučným písmem, že není problém s pozdním příletem mimo office hours, že stačí napsat pár dní před příjezdem mail a oni by nám nechali klíče v nějakém boxu na heslo ...

Každopádně první bus do Trondheimu z letiště jel až v 7:00, takže tak či tak ... čekala nás morda na letišti. Uvelebili jsme se se všema věcma na pásech, kam po příletu přijíždí zavazadla - bylo to poměrně široké a s luxusním igelitem pod zadkem i poměrně izolující. Problém tohoto hotelu byl v tom, že byl přímo před dveřma a když tam procházeli nějací uklázeči apod., tak foukalo a byla kosa ... jen co je pravda :)

Takže jsme změnili hotel a šli o kousek vedle na lavičky, tam už nefoukalo, ale bylo to méně pohodlné ... a surprise, surprise ... byla kosa jako prase :) každopádně něco jsme naspali (asi tak  dvě a půl hoďky čistého času, zbytek jsme se klepali). Ráno jsme si dali nějakou tu hygienu a šli na bus. Ten nám samozřejmě co? Ten tam samozřejmě ujel ... proč? Protože jsme ocasi.

Další bus jsme stihli, nastoupili, týpeček co tomu tam šéfoval na nás poznal že jsme "jiní" a postaral se nám o zavazadla. Já mu dal svůj studentský lístek a prošlého ISICa a Pepa mu podal prošlý lístek a platného ISICa (Pepa si ten lístek totiž koupil už po příletu a až pak jsme si všimli, že je tam taky políčko "valid to"). Nicméně prošlo to bez remcání. Byli jsme na cestě přímo do školy, protože ubytovat bychom se rozhodně nestihli, takže s plnou bagáží přímo na uvítací ceremoniál :)