Další přednášky

Včera jsem měl první přednášku Software security. Nebylo to špatné - přednáší to borka, které může být tak 27, pracuje jako head of security department ve firmě, která poskytuje studentům půjčky. Přednáší živě a přestože to bude spíš přednáška typu "Staudek" co se týče obsahu, bude to ok, protože úkoly vypadají zajímavě a některá témata jsou pro mě dost aktuální vzhledem k práci.

Horší to ale bylo s přednáškou z lineárních metod - to je ta přednáška, o které jsem psal, že to přednáší ten Brit, který je dobrý. Na tom se nic nezměnilo ... bohužel ale týpek místo aby (tak jak jsme s Pepou doufali) přidal na tempu tak výrazně zpomalil. Za celou dnešní přednášku jsme si neřekli prakticky nic ... na začátku slíbil metrické prostory ale kulové - dostal se k nim až na posledním slajdu, kde je zadefinoval, nejdřív dost vágně, pak i pořádněji, ukázal nějaké příklady (nedokázal, ale že to metrické prostory jsou) ... hodina a půl předtím byla vata, která se učí tak na střední škole (možná i na střední školu by to bylo pomalé) ... prostě jsme s Pepou nemohli vstřebat to, že tohle je skutečně magisterský předmět ... vím, že to není pro matematiky, ale přesto ... snad to týpek zrychlí ...

Když jsem se vrátil ze školy domů, měla tam Meg svoji kamarádku z Maďarska. Asi hodinku jsme si povídali pojídajíce zmrzlinu značky First price (něco jako Euroshopper u nás :)) s čokoládovou polevou. Meg chtěla vědět jak funguje vláda u nás (jaký máme systém - parlament atd.), ekonomika atd. Tak jsme jí to s Evou (ta její maďarská kamarádka) popsali. Bylo vidět, že Meg, přestože studuje Bussiness school, moc o střední/východní Evropě neví ... mnohými věcmi byla dost překvapená. Jinak Meg tento pátek odjíždí na "Eurotrip". Na 10 dní jede se svou sestřenkou do Francie, Německa a nevím kam ještě. Polezou na Mont Blanc ... závidím, taky bych si dal hike v Alpách ... :)

Večer jsem pak byl pozvaný ke Stefanie. Ještě s Dmitrim a střídavě se Stefinými spolubydlícími jsme hráli karetní hru Uno (neznal jsem to, ale je to stejné jako naše Prší, jen se speciálními kartami). Bylo to fajné a tak nějak jsme se zapomněli a od půl osmé jsme hráli až asi do jedenácti ... :)

Víkend - hike, mormoni, večeře

Víkend jsem měl opět poměrně akční (jako zatím celý pobyt tady). O ranním sobotním praní jsem už psal. Odpoledne jsme s Mandy a Pepou byli v té tělocvičně na gymnastiku. Trénink se bohužel nekonal. Resp. konal, ale o dvě hodiny dříve než bylo na těch jejich stránkách, protože pak tam měl být trénink nějakých profi gymnastů. Každopádně tam byla trenérka, která nám řekla, že pro nováčky to stejně začíná příští středu a tréninky jsou třikrát týdně a že pokud chceme začít, tak musíme chodit na všechny tři ... to je pro mě prakticky nemožné, páč krom soboty se mi oba tréninky kryjí se školou, navíc zas tak intenzivně to dělat nechci :) Nevadí. Ty tělocvičny tam byly dvě, v té druhé nikdo nebyl, tak jsme tam s Pepou a Mandy prostě vlezli a dvě hodiny si cvičili sami to co jsme chtěli. Byly tam kruhy, žíněnky, žebřiny ... bylo to fajné - protáhl jsem se jen co je pravda :) Každopádně by mi nevadilo jednou týdně si takhle zacvičit s trenérem, který mi řekne co a jak mám dělat ... bohužel. Musíme se poohlídnout po jiné tělocvičně.

Mandy

[Tak mě napadá ... píšu tady o Mandy a nevím jestli jsem ji nějak představil - myslím, že ne. Je taky z Německa a studuje nějakou hydrogeologii, či co. Potkali jsme ji s Pepou v počítačovce ve čtvrtek, když jsme domlouvali hike - ona to slyšela a vzhledem k tomu, že je neskutečně akční a vyzkoušela už tady snad všechny sporty pod NTNUI a rozhodně neměla v plánu se o víkendu nudit, začla s náma mluvit. Je moc milá a hodná - má spoustu kamarádů a umí sehnat kde co za velmi přijatelné ceny (čili zdarma ve většině případů) - mě sehnala deku, abych nemusel spát ve spacáku (musíme ji ale vyprat), Pepovi svetr na rugby, aby si nezničil svoje věci. Pepa si chce sehnat nějaký netbook, nebo notebook, tak i na to se Mandy poptá. Navíc má pozjišťované časy všech sportů, takže nám vždycky řekne, když se něco děje. Bydlí ve vedlejším baráku, takže to máme od sebe asi 5m, což je supr.]

Po tělocvičně jsme s Pepou zašli do obchodu - konečně jsem si koupil něco proti dešti - je to nepromokavá bunda a kalhoty. Na zdejší poměry to nebylo extra drahé, na české poměry to bylo mrtě drahé, ale co už. Na hiku se s deštníkem chodit nedá, že :)

Večer jsem se opět nudil (nijak extra, četl jsem si Obraz Doriana Graye, což mě baví, ale přecijen tohle můžu dělat vždycky, takže čtení si nechávám vždy jako poslední možnost zábavy, když nikdo nic nepodniká), ale zachránila to Alice, která mě se Sandrou a Pepou pozvala k sobě na "movie night". Donesli jsme nějaké sušenky a chipsy a zkoukli Fight club. Opět pohodový večer. Nicméně nijak jsme to neprotahovali, kolem jedenácté jsme už odcházeli, protože v neděli nás čekalo brzké vstávání a ... surprise surprise ... hike!

Celá parta - zleva Alice, Mandy, Claire, Sandra, Tabea

Plán byl sejít se v 9:00 před mojím barákem. Sestava byla: Sandra, Claire, Tabea, Alice, Mandy, Pepa a já. Šli jsme k jezerům na jihovýchodě Trondheimu. Počasí vyšlo nádherně - byl chládek, ale svítilo sluníčko - přesně tohle je počasí podle mého gusta, nemám rád vedra, kdy se člověk potí, ale mám rád sluníčko. V ČR se tyto dvě věci v létě obvykle vylučují. Tady ne - je klidně 15 i méně stupňů a přitom celý den svítí slunko. Hike byl fajn, cestou jsme se dost dlouho zdrželi sbíráním borůvek a malin, které tam rostly fakt na každém kroku ... Potkali jsme dost sběračů s plnými kyblíky zmíněných bobulí ... sami jsme se jich taky dost najedli :) Z hiku jsme se (naprosto přesně tak, jak jsme plánovali) vrátili v 16:00 do Moholtu. Všichni jsme byli docela unavení, protože jsme nějaké ty kilometry nachodili a mě čekalo ještě vaření pro 8 lidí :)

Něco jako brusinky

Borůvky, všude jich bylo plno

Moje nové školní pomůcky ;)

Pozval jsem totiž naši partu na večeři k sobě na 20:00. Před přípravou jsem si na dvě hodinky ještě zdříml, protože jsem byl fakt unavený. Na programu jsem měl kuřecí prsíčka se sweet & sour omáčkou a rýží. Při přípravě (něco po 19:00) jsme na našem bytě měli s Megan a Marijanou (moje spolubydlící - USA a Srbsko, pro připomenutí) zajímavou návštěvu - dva mormony ... Věděli jsme, že přijdou - pronásledovali totiž už nějakou dobu Marijanu a vzhledem k tomu, že většinu doby je doma jen Meg, tak jim otevírala ona, tj. Meg znali taky. Když zazvonili, otevřel jsem já - oba dva perfektně upravení ve vyžehlených čistě bílých košilích s kravatou na mě trochu překvapeně civěli, protože čekali, že jim otevře Meg. Pozvali jsme je dál a začal "zajímavý" rozhovor. Jeden týpek (blonďák s modrýma očima) byl naprosto dominantní - mluvil pořád, ten druhý tam seděl jako ocas a jen přikyvoval. Byli extrémě slušní a hodní a vůbec ... začali přátelsky, že máme hezký výhled z okna - z toho okna jde zrovna vidět parkoviště a velká cedule, oznamující něco v norštině - takže jsem týpka hned ze začátku trochu rozhodil, když jsem na tento fakt poukázal. Týpek se snažil vykroutit, že to parkoviště tam sice je, ale že taky jde vidět tráva a jiná zeleň ... vzhledem k tomu, že tráva je v celém areálu kampusu a stromy taky, tak jsem podotknul, že to není zas taková výhra. Každopádně týpek se nenechal snadno odradit a začal přátelsky o studiu - shodou okolností taky studoval computer science. Po tom "přátelském" rozhovoru o studiu a výhledu z okna nám (no, jen Marijaně a Meg, se mnou totiž nepočítali) vrazili do ruky tu jejich knížku "The book of Mormons" a začali to svoje ... Místy se tam objevila rozumná myšlenka, ale na každou otázku, kterou jsme položili řekli "Wow, it's a really good question!! Try to answer it yourself!" ... chtěli abychom o věcech přemýšleli ... když jsem týpkovi naznačil, že po tolika "dobrých otázkách", které jsme položili, bych i rád slyšel alespoň nějakou odpoveď (na dobrou odpověď jsem se netroufal zeptat), tak mi odpověděl "OK, jasně, ale tohle není otázka, kterou bych zodpověděl za 2 sekundy", na to jsem mu řekl, že v pohodě, že má dvě minuty ... myslím, že v téhle době týpek začal tušit, že se mnou opravdu nic nebude a soustředil se na Meg (Marijana to nevydržela šla si ven zapálit), ta jediná ně ně byla hodně hodná a neměla jízlivé poznámky.

Holky před večeří - zleva Tabea, Alice, Claire

V 19:40 jsem už potřeboval začít vařit tu večeři, protože v 8 měli přijít lidi. Protože u nás v bytě není žádné vybavení pro tolik lidí - šel jsem za Pepou půjčit si židle, talíře a velký hrnec na rýži. Týpci pořád seděli a kecali. Když jsme s Pepou přišli k nám s těmi věcmi, první věc, kterou Pepa řekl když vstoupil "Hi Megan! Do you want me to ask them out?!" Tohle bylo už moc, to už jsem se musel smát ... týpci viděli, že tady jim pšenka nepokvete a mile se s námi rozloučili, podali si s náma ruce a odcupitali ... nechali nám jednu knížku na počtení.

Odešli právě včas, ostatní už přicházeli na večeři. Jídlo se docela povedlo, jen příště budu potřebovat navařit malinko víc, porce nebyly malé, ale spíš takové menzovní, no - přejezení jsme nebyli. Nikdy jsem pro 8 lidí nevařil, takže jsem neměl odhad. Celý večer se pak konverzovalo o Mormonech, protože to byl pro nás s Meg silý zážitek a měli jsme tu knížku a ... byla opět sranda, parádní večer!

Jinak během večeře napsali mormoni Meg SMS, ve které jí říkali, jak je super, že o věcech přemýšlela a ať vyřídí svému českému kamarádovi jejich omluvu, že ho nechtěli nijak urazit a taky ať mu vyřídí, že je "way cool guy" (obecně každá druhá věc pro ně byla "way cool") ... je to zvláštní - oni byli ti slušní, já byl ten nepříjemný a oni se omluvili mě ... ale tak co už :) Když všici strávníci odešli, ještě jsme si s Meg pustili speciální díl South parku o Mormonech - bylo to až neuvěřitelně trefné - týpek v tom dílu je blonďák s modrýma očima a používali tam stejně fráze, nasmáli jsme se fest, navíc je tam v tom díle chytlavá melodie, kterou jsem si pak při usínání zpíval ...

Praní špinavých pe ... fuseklí

Derivace matic a další chuťovky :)

Včera byla první přednáška numerické matematiky (to je ten předmět, kde už jsem dvakrát nebyl). Ze začátku to bylo docela v pohodě, pak ale borka co to přednáší začla z ničeho nic nějakým způsobem derivovat matice (wtf?!) a začly se jí tam objevovat nějaké proměnné, které nezadefinovala ... a vůbec se nám to prostě moc nelíbilo (asi proto, že jsme druhé půlce přednášky kulové rozuměli), takže jsme s Pepou provedli můj plán B s kódovým označením "kryptografie". Tj. přesně to, co jsem avizoval - místo přednášky "Numerical mathematics" jsme si zapsali "Cryptography". Můj plán měl krom jiného i velmi příjemný vedleší efekt - máme teď naprosto volný pátek :) Což znamená více možností pro podnikání výletů apod.

K večeru jsem se docela nudil a protože bylo venku moc hezky, zavolal jsem Pepovi ať vezme frisbee a jde ven. Přidala se ještě Sandra a Mandy a šli jsme si zaházet do parku k pevnosti (tam, kde jsme měli BBQ s informatikama minulý týden). Viděli jsme naprosto nádherný západ slunce - opravdu krásný pohled na fjord a světlo od něj se odrážející. Mraky byly zvláštně červené (torchu jinak než to můžem vidět u nás doma), prostě paráda! Jediná škoda, že Pepa neměl foťák ... ale určo to není poslední příležitost, takže i fota snad budou :)

Frisbee jsme hráli i v kampusu

Dneska jsem si byl poprvé vyprat. Vzhledem k tomu, že jsem v těchto ohledech značný neschop, byl jsem moc rád, že se Sandra nabídla, že tam půjde se mnou a pomůže mi s tím. Koupil jsem jakýsi prášek na barevné prádlo (prý jsem to docela i trefil!) a v 9 jsme se sešli před prádelnou. Myslel jsem si, že v tuhle dobu v sobotu ještě celé koleje spí a že tam bude pusto prázdno, opak byl pravdou. Byli jsme rádi, že jsme našli dvě volné pračky (Sandra si taky nakonec šla vyprat). Nastavili jsme (no, spíš Sandra nastavila) všecky hejblátka, točítka a tlačítka a pračka ohlásila, že to bude trvat necelou hodinu. Systém tady mají poměrně dobrý - každý na začátku (při registraci na koleje) dostal čipovou kartu, kterou se za pračka aktivuje a automaticky mi na příštím účtu za bydlení strhnou přísušnou čásku.

Na tu hodinku než se dopralo jsme se stavili ke mě na čaj. Vzhledem k tomu, že není na pokoji moc kde věci sušit a venku taky ne (navíc kdykoli může začít pršet), rozhodli jsme se po vyprání použít ještě sušičku. To byl malinko problém, protože je jich tam jen 5 (praček je asi 15) a všecky byly plné. Za chvíli se ale jedna uvolnila, narvali jsme tam všecky svoje věci a sušička nám řekla, že máme přijít za hodinu a 20 minut. Když jsme tam přesně po té době došly, sušička nám suše oznámila, že chce ještě další půlhodinu ... fakt nevím jak to časování funguje (nefunuje?). Každopádně mám úspěšně vyprané všecky věci ... jediným problémem jsou kalhoty ... ty se totiž v té sušičce tak trochu zmačkaly, jen co je pravda. Dmitri si ale kupoval žehličku, tak se k němu někdy stavím a snad to dám nějak do kupy ... uvidíme :)

Jinak jsem se poměrně rozšoupl, páč jsem si tady koupil vajíčka (balení po 12 kusech jedné značky stálo stejně jako balení o 6 kusech značky jiné, takže jsem samozřejmě zvolil větší balení, přestože bych normálně s 6 vajíčky bohatě vystačil). Další věc, kterou jsem koupil byla flákota slaniny. Ani jedno nepatří mezi levná jídla tady, ale člověk potřebuje trochu změnu a taky trochu jiných živin než jen vločky a burákové máslo, že :)

Dneska je první trénink gymnastiky, kam se jdu podívat. Měla by to být gymnastika všeho druhu - od trampolíny přes hrazdu až po kruhy. Tohle mě v tělocviku dost bavilo, takže to rozhodně jdu zkusit, houpat se jako opička na kruzích je něco co v Brně člověk jen tak běžně nedělá ... :)

Painball & juggling

Takhle vypadala ta aréna

Takže tady máme nějaké info o včerejším paintballu ... no, paintballu ... jak už jsem avizoval v minulém postu, stříleli jsme po sobě gumovými kuličkami bez barvy, takže to nebyl paint ball, říkají tady tomu speedball (což je trochu paradoxní, protože rychlost gumové kuličky u speedballu je dvakrát menší než rychlost normální paintballové kuličky). Hráli jsme ve vnitřní aréně. Bylo to asi 20 na 10 metrů, nic moc velkého. Po aréně která byla obehnaná sítěmi (aby se mohli ti, co zrovna nehrajou dívat a sledovat hru ze všech úhlů) byly rozmístěné různé druhy umělých překážek (byly to v podstatě modré nafouknuté gumové polštáře různých tvarů a velikostí).

Začali jsme ve 14:00 před labem odkud jsme šli pěšo do té haly, nebylo to daleko, ani ne 15 minut chůze. Ze začátku nás bylo jen 16 (zbytek lidí mělo přednášku od 14:00 a připojili se až od 16:00, ne že bych já tu přednášku neměl, ale speedball je speedball ... :)). Hrál se team deathmatch, ze začátku 4 na 4, když přišlo víc lidí (na konec nás tam bylo asi 50) se hrálo 5 na 5.

S jedním týpkem z Rakouska jsme tam byli jediní international studenti, takže se všechno odehrávalo v noršitě, ale vzhledem k tomu, že už jsem paintball hrál s kolegy z firmy, tak jsem nepotřeboval rozumět tomu bezpečnostnímu školení na začátku. No, bezpečnostnímu školení ... oni tady moc nehrajou na bezpečnostní prvky ... Masky přes celý obličej jsme samozřejmě měli, ale jinak jsme to hráli v tričku a v tom, v čem sjme přišli, žádné rukavice nebo kryty krku ... docela masakr :) Ale nutno dodat, že těmi gumovými kuličkami (díky nižší rychlosti) to bolí méně než těmi klasickými. Dostal jsem pár nepříjemných zásahů do prstů i do hlavy, ale v pohodě. Někteří norové mě ale překvapili jaké jsou to máčky ... dva týpci se kompletně báli vylezt zpoza překážky a když to dostali, tak tam zůstali sedět místo aby šli na místo pro "mrtvé", protože se báli, aby nedostali během cesty ... fail pro ně :) Na druhou stranu slečny si to dávaly bravurně - byl jsem s jedou v týmu (jsmenuje se Nina) a ta si to dávala v šortkách a tričku :) Byl jsem rád, že jsem s ní byl v týmu, páč byla moc milá a v době, kdy hrály jiné týmy jsem měl aspoň s kým konverzovat, protože ostatní se samozřejmě bavili v norštině. Nina hodně sportuje (což mě tady fakt nijak nepřekvapuje) a dokonce říkala, že chodí rybařit. Slíbila, že až příště půjde, tak mi dá vědět ... tak uvidíme.

Celkově to byla opět hodně dobrá akce, za těch 150 NOK to stálo. Nutno ale dodat, že paintball venku, na otevřeném prostranství, tak jak jsme ho hráli v Brně s kolegama z firmy byl co se týče hry mnohem lepší - je to reálnější, hráli jsme různé scénaře a měli jsme lepší vybavení.

Skončili jsme podle plánu v 18:00 a já vyrazil ještě do školy na počítače. Cestou jsem ale v budově kampusu narazil na žongléry, a protože bylo fakt nádherné počasí (svítilo sluníčko, ani mráčku na nebi), tak jsem neodolal a přidal jsem se k nim. Nebyl jsem jediný international student se stejným nápadem, jedna slečna z Německa se taky přidala, opět si bylo s kým povídat. Studuje fyziku (nice!) a dozvěděl jsem se od ní, že tady je nějaký kurz kryptografie, že tam chodí. To mě docela zajímalo, protože je to nějaký basic kurz, takže by to mělo být hooodně snadné na udělání ... dost uvažuju, že si to zapíšu místo toho předmětu, kde jsem už dvakrát nebyl. Uvidím podle toho, co mi řekne Pepa, který snad na včerejší přednášce byl :)

Žongléři v kampusu

Jinak mezi těmi žongléry jsme (krom vedoucích) byli s tou slečnou nejstarší. Většina osazenstva měla tak 12 - 15 roků. Žongloval jsem si s kuželama a malý klučina (který žongloval hodně dobře, jen co je pravda) mě viděl, přišel ke mě a začal mi něco vysvětlovat. Já mu vysvětlil, že nerozumím norsky a on si s klidem přešel do naprosto plynulé angličtiny a dával mi rady ohledně žonglování. Prostě mazec - týpek má 12 roků a mluví anglicky jak ďábel. Obecně tady lidi mluví velice dobře anglicky, nenarazil jsem zatím na žádného nora, který by mluvil špatně, fakt paráda.

Večer jsem byl docela unavený a dolámaný (i z těch gumových kuliček jsou luxusní modřiny, jen co je pravda, a dost mě bolí stehna z toho jak je člověk pořád v polodřepu a běží, to je ale normál - po paintballu v Brně jsem se další den skoro nepohnul, tady mě jen trochu bolí stehna - jsem ale teď obecně v lepší kondici, než když jen sedím za kompem, takže se není moc čemu divit), takže jsem narychlo udělal večeři (usmažil jsem zbytek lososa se zeleninou a bramborem) a šel spát.

Večeře & oběd & paintball

Včerejší večeře byla naprosto perfektní. Pascal uvařil nějaké švýcarské jídlo - byly to těstoviny se šunkou, sýrem, smetanou ... to by nevypadalo nijak speciálně, že ... ale to co to dělalo pravým švýcarským jídlem byl sladký jablečný kompot, který jsme si na talíři s těmi těstovinami smíchali. Člověk by řekl, že taková kombinace nemůže fungovat, ale opak je pravdou - opravdu mi to chutnalo. Navíc ve velmi příjmené společnosti Sandry, Alice, Claire, Pascala a Pepy ... Od Pascala jsme odcházeli naprosto spokojení někdy po půlnoci a pěšky šli všici na koleje.

Diskuse během přípravy večeře

Na oběd jsem si dneska usmažil lososa. Našli jsme s Pepou balení, které je extrémně levné (jen 36 NOK za kilo lososa!). Docela tu cenu nechápu, protože to je naprosto výborná ryba (která teda oproti normálnímu lososovi, který lze koupit měla kůži na okraji, takže při přípravě byla trochu cítit rybina). Spolu s vařenou zeleninou a bramborem se jednalo o dokonalý kulinářský zážitek (ano, musím se pochválit) :)

Losos s vařenou zeleninou a bramborem

Jinak další zajímavostí je, že se nám v kampusu najednou objevilo letadlo ...no kidding, uprostřed kampusu přistavili letadlo a dělají nábor nových pilotů ... tady se prostě lidi sportu nebojí ... žádného.

Letadlo uprostřed kampusu

Dnes musím opět vynechat jednu přednášku, protože informatici pořádají paintball ... není to sice úplně zdarma (budu platit 150 NOK, ale pořád je to levnější než v ČR a navíc můžem hrát 4h). Má to být s kuličkama, které nebarví, nějaké gumové prý ... No nevím do jaké míry to je paintball s paintless kuličkama, ale uvidíme :) Sraz máme ve dvě. Už se na to těším. Pepa nejde (což je dobře, aspoň mi řekne co se dělo na přednášce), jde raději na rugby odpoledne, to mě osobně tolik nebere, takže já si jdu zastřelit pár informatiků. Jaké to bylo dám vědět příště.

Beer school

Poznávací soutěž

Včerejší hlavní událostí byla samozřejmě již avizovaná návštěva místního pivovaru Dahls (akce měla krycí název "beer school"). Dopoledne jsme se stavili v labu u Jesuse, abychom zjistili přesný čas a místo srazu. Sraz byl 16:15 před labem, odkud se mělo jet autobusem, protože je to z univerzity docela daleko ... S Pepou jsme se ale rozhodli, že tam dojdem pěšky, protože prostě nechcem platit za bus. Pršelo jen lehce (tedy velmi dobré počasí na místí poměry :)), takže nebylo co řešit. Jesuse to nijak nepřekvapilo (protože už do toho labu jsme přšli oblečení jako správní hikeři :)), tak se jen zeptal, esli víme, kde to je. To jsme věděli, protože jsme kolem pivovaru už šli, když jsme se vraceli z hiku kolem fjordu. Sraz byl před pátou před pivovarem.

Škola degustace

Ze školy jsem se ještě stavil na koleji něco pojest. Udělal jsem si rýži s vařenou zeleninou (mražená zelenina je relativně levná) a tuňákem (plechovky tuňáka tu jsou dokonce levnější než v ČR, takže velmi výhodné jídlo). Luxusně jsem se najedl a vyrazil za Pepou. Společně jsme se pak vydali do pivovaru. Vzhledem k tomu, že jsme vyšli s dostatečným časovým předstihem cestou jsme se ještě stavili v nákupním centru, páč jsem si chtěl koupit pončo pláštěnku (na hike v dešti se bude hodit, nemám totiž nepromokavou bundu). Pončo v celém nákupním centru neměli ... to docela nechápu, prší tady pořád (opravdu pořád) a nedá se koupit pončo ... Každopádně jsme se ale v tom obchodě nějak zapomněli a už mi volal Jesus, kde jsme, že už na nás čekají ... Takže jsme si dali lehký běh od obchoďáku až k pivovaru (byl to kousíček).

V pivovaru se nás ujal pán, který vypadal, že pivu rozumí (tj. měl pivasa - na místní poměry silně neobvyklá záležitost). Zavedl nás do místnosti s dlouhými stoly a barem ve tvaru nádoby na vaření piva. Na stolech už byla připravena spousta plechovek a lahví různých druhů piva ... docela jsme se zaradovali :)

Jesus s pivkem, záda Howada

Bohužel celé povídání o historii pivovaru a vaření piva byla v norštině, takže jsme tomu kulové rozuměli. Jeden nor nám to překládal, takže nějaké zajímavosti jsme pochytili, ale zdaleka ne všechno, nevadí. Nejdůležitější část přednášky byla ta o degustaci piva. Týpek nám vysvětlil jak pivo ochutnávat a rozpoznat jemné nuance v chuti, barvě, atd. A pak už přišla ta velmi příjemná část - tedy ochutnávka. Vyzkoušeli jsme asi 6 druhů piva. Upřímně krom dvou (Dahls a nějaký další pilsner) mi moc nechutnaly - byly hodně zvláštní, nejsme na taková piva zvyklí. Mezi každou ochutnávkou (tj. mezi každým pivem) jsme snědli sušenku a zapili to vodou, aby se neutralizovaly chutě a neměli pak zkreslenou chuť dalšího vzorku. Každopádně dobrá zkušenost. Na konec nám každému dali před sebe 4 očíslované vzorky a my měli poznat co je to za pivo. Poznali jsme s Pepou všecky správně.

Czech republic for the win!

Tím jsme jen potvrdili správnost jednoho ze slajdů, které průvodce použil při povídání o pivě. Na tom slajdu totiž byl žebříček zemí podle spotřeby piva na osobu. Je asi jasné, že ČR to jednoznačně vyhrála. Dali jsme si s Pepou high five, Jesus se hned průvodci pochlubil, že tady má dva čechy a týpek nám pokynul na znamení respektu :))

Na konec každému načepovali ještě jednoho půllitra Dahlsu a začla volná zábava. Pobavil jsem se s nějakým norem o jejich místní "specialitě" - domácí pálenka zvaná "moonshine". Lidi to tady pálí samozřejmě načerno, protože daň za procento alkoholu na litr je skutečně vysoká, jen co je pravda (jen pro představu - litr 40% vodky bez daňe stojí 100 NOK, po zdanění stojí 400 NOK). Zpět k moonshinu - má to 96% a občas z toho lidi oslepnou, páč se jim to nepovede a místo ethanolu dostanou methanol, myslím, že tuhle místní specialitku vynechám :)

Veselá informatická banda po všech degustacích :)

Zpět jsme s Pepou zase jeli pěškobusem. Šli jsme jinou cestou - přes park kolem pevnosti, kde Pepa našel na zemi frisbee. Dnes jsme přišli na přednášku Software security, která opět odpadla. Nebyli jsme ale s Pepou sami, kdo o tom nevěděl, tak jsme chvilu pokecali se slečnou z Německa, které studuje něco jako "počítače a media" a taky jsme hnedka to frisbee využili na zahradě v kampusu :)

Dneska ráno jsem byl v knihovně v Dragvolu (to je druhý kampus spadající pod NTNU, kde jsou převážně humanitní obory - nemám tam žádný předmět, ale když si člověk chce půjčit beletrii, tak mu vědecká knihovna v našem kampusu moc nepomůže ...). Chci využít toho, že tu nemám počítač a dělat věci, na které doma kvůli práci a kompu nemám moc času. Po večerech, kdy nebudou žádné společenské akce (takových večerů doufám bude pomálu, ale asi budou) budu číst. Chci taky trošku vylepšít angličtinu, takže budu číst v origiále. Zatím jsem si půjčil Obraz Doriana Graye od Wilda a nějaké hry od Tennessieho (např. Kočka na rozpálené plechové střeše - hrálo se to v Brně v Městském divadle a slyšel jsem na to dobré ohlasy, tak si to chci přečíst).

Večer jsem společně se zbytkem party (Sandra, Alice, Claire, Tabea, Pepa) pozvaný k Pascalovi na večeři. Těším se - některé už jsem pár dní neviděl - chodí na jiný kampus (právě do zmiňovaného Dragvolu), takže to bude určo příjmné posezení :)

První školní dny

V pondělí nám oficiálně začala škola. Bylo pro mě hodně těžké donutit se něco pro školu udělat (jako např. vůbec zjistit si rozvrh a učebny, kde ty přednášky budou). Po akcemi nabytém perfektním předchozím týdnu, kde se střídala zábava s ještě lepší zábavou představa sezení v přednáškové místnosti nebyla snadná.

Každopádně jsme si s Pepou ten rozvrh nakonec našli (btw: informační systém tady mají znatelně horší než je náš IS na MUNI, nemají to zastřešené v jednom systému, mají zvlášť stránky pro získání rozvrhu, jiný web pro registraci předmětů, jiný web pro koleje, do každého je jiný login ... docela pruda).

Moje první přednáška měla začít v 15:15 v přednáškovce S4, předmět se jmenuje Linear methods. Velká výhoda tohoto předmětu je ta, že vyučující je Brit, tj. jeho angličtina je perfektní a nemám nejmenší problém rozumět tomu, co říká. Je docelá mladý a jeho přístup je hodně dobrý. Není nudný, sem tam hodí joke ... zkrátka tak, jak to má být. Obecně mi dost připomíná Klímu (jeden z velmi dobrých učitelů na FI MUNI). Co se týče obsahu toho předmětu ... no, řekněme, že začínají hooodně zvolna ...

Na první přednášce řekl nějaké administrační věci a pak začal s "teorií množin" ... ovšem teorie množin tak jak ji my berem na střední škole, nebo maximálně v prvním semestru v Základech matematiky ... Jen pro představu ... když na druhé přednášce (byla dnes ráno) použil pojmy jako definiční obor a obor hodnot, zeptal se, kdo se s těmito pojmy už někdy setkal (neptal se kdo je umí zadefinovat, jen jestli jsme už někdy něco takového zaslechli) ... přihlásilo se asi 10 lidí z 60 ... a to je prosím pěkně magisterský předmět tady ... když jsme s Pepou poměrně přesvědčivě tvrdili, že zobrazení z prázdné množiny do libovolné jiné je pouze jedno, byli jsme za kingy ... tak trochu fail pro ně :) Každopádně je to přesně to, co jsme chtěli - nějaký jednoduchý kurz, se kterým bychom neměli mít problémy (je ale pravda, že v sylabu na později jsou i méně triviální věci jako Hilbertovy prostory apod., takže předpokládám, že trochu přitvrdí, ale myslím, že to týpek bude umět pěkně vysvětlit, takže neměl by to být problém).

Druhou přednášku, kterou jsme měli mít včera jsme tak trochu neměli, protože učitel se nedostavil - dali jsme mu dokonce víc než akademickou čtvrthodinku, ale stejně nic. Měla to být Software security. Tenhle předmět jsme si přihlásili až tady v Norsku, dali jsme si ho místo Numerical linear algebra, protože matiky tu máme dost a security je jednak pro mě zajímavá a druhak to bude asi míň time consumig. Navíc tenhle předmět má zapsaný i Stefanie a Dmitri (moji kamarádi informatici z Řecka), takže bude větší fun na přednášce a tak vůbec :) Budem s Pepou ale muset vyřešit administrativu kvůli těm změnám v rozvrhu, protože jsme podepisovali (a další 2 lidi z MUNI a jeden z NTNU to podepsali též) Learning agreement. Je to něco jako smlouva o tom, které předměty splníme a které nám u nás uznají ... Zatím se nám to nechce řešit, takže časem uvidíme :)

Krom školy jsem měl na včerejšek naplánováno jít s Dmitrim a Stefianii na policejní stanici zaregistrovat se. Naivně jsme tam šli někdy kolem půl jedenácté. Došli jsme tam, bylo sice otevřeno, ale na imigrační už nikoho nebrali, protože tam už ráno přišlo tolik lidí, že by to nestihli obsloužit do zavíračky ... půjdeme tam teda asi příští týden, až obslouží tu první největší vlnu studentů (sice se má oficiálně člověk zaregistrovat do 7 dnů po příjezdu, ale bylo nám řečeno, že na tu lhůtu 7 dní tady prdí). Spolubydlící mi pak říkala, že tam byla od 6 od rána a že byla skoro poslední, kterou ještě vzali. Brát nové lidi prý přestali v 7:30 ...

Každopádně když už jsme byli ve městě (kam jsme samozřejmě šli pěšky, přestože je to pár kilometrů - přemluvil jsem totiž Dmitriho :)) využili jsme toho k obhlídnutí nějakých obchodů - Dmitri potřeboval nějaké věci. Já nic sice přímo nechtěl, ale šel jsem s ním. V jednom obchůdku jsem narazil na MP3 přehrávač za 99 NOK - má to 2 GB, je to něco jako iPod Nano a je to přesně to, co jsem chtěl - totálně levná záležitost (i v česku po přepočtu by 2GB flashka stála tak nějak), která má v sobě i zabudovanou baterku (nabíjí se to přes USB, není potřeba externí baterka), byly v tom i sluchátka ... good stuff!

Trochu problém byl s tím, že flash disk nebyl naformátovaný a ve škole v computer roomu nemám práva na formátování disků (překvapivě :)) takže jsem si nemohl nahrát žádnou hudbu ... Když jsme se ale vraceli z přednášky, která nebyla (Software security), Stefa mě pozvala k sobě a nasi do půlnoci jsme u ní poslouchali hudbu, kecali, koukali na klipy a já si vybíral co chci nahrát do přehrávače. Příjemný večer!

Dnes odpoledne máme další zajímavě vypadající přednášku - Numerická matematika ... každopádně tam "bohužel" nemůžem jít, protože informatický spolek v čele s Jesusem pořádá školu piva v místím pivovaru (Dahls) přesně v době naší přednášky ... no a beer school s ochutnávkou piva je nabídka, která se opravdu neodmítá! Docela se tam těším ... jaké to bylo dám vědět (snad zítra?) v dalším postu ... so stay tuned! :)

Bydlení

Nějaké střípky informací okolo mého ubytování tady v Trondheimu byly v předchozích příspěvcích. Ještě jsem ale nenahodil žádné fotky a nějaké ucelenější info, takže se pokusím situaci nastínit teď :)

Situace se má tak, že je to naprosto parádní ubytování - ve všech ohledech ...

Koleje, kde bydlím se jsmenují Moholt. Adresa je Herman Kragsvei 15, room 44, kdyby mi chtěl někdo něco pěkného poslat ;) Na stejných kolejích bydlí i Pepa, jen v jiné budově. Bylo velké štěstí, že jsme ty koleje získali. Včera jsem se v autobuse (guided bus tour) bavil s dvěma holkama, které nedostaly vůbec ubytování, nic ani nesehnaly a bydlí pořád v "Roof over your head" - to je organizace, která cizincům (studentům) vždy za jakýchkoli okolností bez otázek poskytne relativně levné ubytování přes noc.

Proč jsou ty koleje tak super?

• luxus - mám vlastní pokoj, poměrně velký - v ČR by tam byli ubytovaní (minimálně!) dva studenti, ve společné místnosti jsou dvě (velké) ledničky a každá má dost velký mražák, máme velký sporák s troubou a dvě kuchyňské linky (ta jedna je teda jenom linka bez dřezu, ale na přípravu jídla ideální), v koupelně jsou dvě umyvadla, takže se dají běžné činnosti jako čištění zubů ráno paralelizovat a tak si nikdo nezavazí
• cena - na norské ceny, jsou moje koleje extrémě levné ... norové říkali, že je to v podstatě hodně low-level (měli by jet do ČR, aby zažili low-level koleje :))
• spolubydlící - totálně tady neřeší kdo s kým může a nemůže bydlet - ano, bydlet se třeba holkama je prostě fajn :)
• lidi okolo - většina mých kamarádů tady bydlí taky v Moholtu, takže není problém se sejít, udělat společné jídlo, podniknout společné akce, vypůjčit si něco (např. jsem zjistil, že mám docela problém být bez muziky - jsem zvyklý pořád něco poslouchat na kompu, ale když nemám komp nemám ani muziku a to byl problém, naštěstí tu ale jsou zmiňovaní hodní lidi ... Alice mi půjčila svůj mp3 přehrávač, takže krize byla zažehnána).
• dostupnost - je to 15 minut pěšky do mojí školy (kampus Gloshaugen) a stejně tak 15 minut do druhého hlavního kampusu tady (Dragvoll), vzhledem k tomu, že si nechci kupovat jízdenky a jezdit busem opravdu výjimečně, jen když nebude zbytí, je to ideální, kolem cesty je navíc zeleň (není to cesta pro auta, jen kola a pěší), takže tak
• basements - v některých budovách ve sklepě jsou bary, kde se pořádají pravidelné party, každý basement patří specifickému spolku (obvykle jsou spolky podle toho co kdo studuje), ale není problém jít kamkoli bez ohledu na příslušnost k danému spolku, shodou okolností v mé budově je basement informatiků - tj. lidi kolem Jesuse a Howada :)

Nakonec bych chtěl upozornit, že fotky, které tu jsou, jsou focené u Pepy. Tj. pokud chcete vědět jak vypadá můj byt, odmymslete si mikrovlnku, pánve a talíře :)

Mini hike & první vaření

Na dnešek už nebyl žádný společný program, takže jsme si museli vymyslet program vlastní. To tady zatím nevypadá jako velký problém, je tu spousta možností se realizovat - zejména co se sportu a jiných aktivních záležitostí týče.

S Pepou a Alicí jsme tedy vyrazili na další hike v okolí Trondheimu. Počasí se ráno zdálo velmi pěkné - bylo téměř jasno a svítilo sluníčko, nicméně, jsme v Norsku, takže během půl hodiny se zatáhlo a začlo poprchávat. Každopádně dá se předpokládat, že tohle je jedno z lepších počasí, které tady zažijeme, takže jsme neváhali a na hike šli i přes mírný déšť, protože chceme využít "dobré" počasí co nejvíc a být venku a prochodit to tady.

Vyrazili jsme v 11 z Moholtu směrem k jezerům na západě. Nebylo nás 150, takže jsme mohli mít i trochu rozumější tempo. Nicméně nikam jsme se nehnali a byla to spíš procházka než hike, ale viděli jsme zase Trondheim z jiného úhlu a být v lese je pro mě vždycky příjmené, takže jsem si to užil. Podél cesty každou chvíli bylo maliní se zralými malinami, takže jsme si samozřejmě udělali přestávky na doplnění vitamínů :) Ovoce i zelenina je bohužel v obchodech dost drahá, takže každá taková příležitost je cenná.

Jinak dnes jsem si tady poprvé vařil na kolejích. Ne, že bych předtím neměl hlad, ale až do teď se mi nějakým způsobem dařilo někde se najíst zdarma. Snídani tady řeším vločkami s mlékem nebo bílým jogurtem, což je relativné levné ale hlavně rychlé. Navíc jsme taky na bytě neměli žádné hrnce a pánev, takže jsem takticky vyčkal až to holky nakoupí, což se samozřejmě stalo (na tomto místě bych rád podotknul, že nejsem až takový hajzlík, abych je nechal nakoupit všecko, taky jsem koupil nějakou misku a talíře ... ale je pravda, že oni toho nakopili značně víc - včetně věcí do koupelny ... na druhou stranu např. Rachel říkala, že si tady musí koupit nějaké zimní oblečení, že si s sebou moc nevzala, takže bude asi dosti při penězích, protože oblečení je tady drahé, jen co je pravda. Obecně se to děvče asi nebojí utratit peníze - dnes např. byla na projížďce lodí za 70 EUR ... :)

Vraťme se ale k tomu jídlu. Asi není těžké uhodnout co to bylo zač :) Byly to samozřejmě těstoviny (špagety) s rajčatovou omáčkou, párkem a sýrem. Krom sýru se jedná o velmi levné (na norské poměry) suroviny. Jídlo se povedlo, navařil jsem toho na 3 porce, 2 už jsem snědl, třetí bude asi na večeři, nebo na zítra, uvidíme.

Vím, že to bude znít asi jako bych byl totální neschop, ale když jsem si chtěl dát po návratu z dnešního výletu tu druhou porci, uvědomil jsem si, že vlastně nevím jak ohřát takové špagety bez mikrovlnky. Už jsem si na mikrovlnku tak zvykl, že je to pro mě nepříjemné jí nemít :) Naštěstí Rachel koupila pánvičku, na které se to ohřálo bez problémů ... ale mikrovlnka je mikrovlnka no :)

Guided bus tour

Dneska je poslední den z Orientation weeku, který pro nás NTNU (naše univerzita) připravila. Na programu byl guided bus tour po Trondheimu. Ráno jsme se všici sešli na parkovišti v Moholtu (tak se jmenují ty koleje, kde bydlím), kde bylo připravených asi 6 autobusů, které nás měly vzít na projížďku po městě a okolí s průvodcem.

Sešli jsme se opět podobná sestava jako dříve - Claire, Sandra, Tabea, Pascal, Pepa a já. Vzhledem k tomu, že jsme na sebe čekali, nezbylo pro nás (a asi pro dalších 60 lidí) místo. Naštěstí organizáltoři flexibilně přivolali další 3 autobusy a na konec jsme se všici vlezli.

Projížďka trvala asi hodinu během níž jsme zažili krom sněhu snad všechny druhy počasí :) Konečně pravé norské počasí. Říkali nám, že vždy máme být připravení na cokoli, že i když vycházíme za největšího pařáku, může během 10 minut začít pršet. I v červnu tady někdy mívají sníh apod.

Projížďka byla fajn, průvodkyně toho řekla opravdu hodně (možná až moc, protože si to pak člověk nezapamatuje). Hodně míst jsme už s Pepou znali, protože díky tomu, že nemáme lístky na autobus, máme město poměrně prohozené :) Konec cesty autobusem byl v muzeu (spíš skanzenu) na kraji města blízko fjordu.  Mají to tam moc dobře pořešené, historie Trondheimu zajímavá. Např. dříve všichni farmáři, kteří měli více než 6 krav museli vařit vlastní pivo ... divné vzhledem k dnešním cenám piva ... Během návštěvy skanzenu se pořád střídalo polojasno a zataženo / déšť / mrholení / sucho :)

Po skončení prohlídky jsme měli volno - cesta zpět zajištěná nebyla, každý musel jet za vlastní peníze ... takže jsme opět zvolili pěškobus - zase známe město o trochu víc :)

Let's have a party (again)!

Na pátek byl v programu další hike - tentokrát krátký - kolem fjordu. Na začátek trasy nás dovezly autobusy. Počasí už tolik nepřálo, celou dobu mrholilo, ale nic hrozného, takže pohoda. Opět jsme se sešli s naší partou - Claire, Pascalem, Sandrou a Tabeou a šli víceméně společně. Opět tam bylo asi tak 100 lidí, takže žádný extra hike, ale na konci byly pěkné skály, takže Pepa s Pascalem si i zalozili.

Zprava: Claire, Sandra, Pasca

Zpět na koleje jsme šli samozřejmě pěšky, protože nemáme v plánu platit za bus pokud to nebude opravdu nezbytné :) Alice nás všechny pozvala k sobě na oběd. Sešli jsme se tedy v 16:00 u Alice. Bydlí s dvěma Norkama a jedním Norem a jejich byt je opravdu luxusně zařízený - mají obrovskou koženou sedačku v kucyhni! Oběd byl typicky studentský - těstoviny s rajčatovou omáčkou a párkem - bylo to výborné :) Po obědě jsme si povídali, poslouchali naše oblíbené songy z YouTube, bylo to moc příjemné posezení ...

Příprava na balónkovou bitvu

Na 18:30 byla naplánovaný informační meeting v International housu ohledně party. Od Alice jsme šli přímo tam. Byl tam pro nás připravený welcome drink a pár tasku, které jsme museli jako skupina splnit, abychom byli vpuštěni na party v Samfundetu (červená budova ve tvaru válce, kde se konají studentské akce, od koncertů přes party až po já nevím co :))

Tasky byly velmi příjmené, protože například první zahrnoval ochutnávku místních specialit zdarma :) Meli jsme rozpoznat, co za jídlo to je. Takže jsme si dali zdarma trochu lososa a jejich speciální hnědý sýr. Finálním úkolem pak byla bitka s balónkama (každý měl balónek na noze a úkolem bylo prasknout balónek lidem z cizího týmu).

Byly potřeba větší týmy, takže jsme se přidali keKorejcům

Pak už jsme konečně mohli do budovy, vyfasovali free bagetu a free beer a mohla začít party. Na začátku nás dovedli do informační místnosti, kde ještě chvíli kecali o té studentské unii a pak nás  vpustili dolů kde byla muzika. Já sice na takové pařby moc nejsem, ale když jsou správní lidi kolem ... bylo to fajn!

Třetí a čtvrtý den

Na středu ráno byly naplánované nějaké informační meetingy už od 9 od rána. Vzhledem k tomu, že jsem šel docela pozdě spát, jsem na meetingy vykašlal a šel jsem tam až na dvanáctou, kde byla v programu bageta zdarma pro studenty, kteří byli na meetingu. Pepa udělal to samé, zamotali jsme se mezi lidi vycházející z budovy a dostali svou bagetu :)

Na odpoledne jsme s Megan naplánovali nákup v IKEA, protože náš byt byl bez jakéhokoli vybavení (ani jeden talíř, hrnek, prostě nic). Megan splašila nějakého Nora s autem, který nás měl vyzvednout u nás ve dvě hodiny. Týpek sice přišel, ale musel si něco zařídit, takže se cesta odložila na 16:00. Nakonec nás vzal do obchodu s jetým zbožím - ale hodně levným - talíř za 5 NOK apod. ... takže jsme nakoupili to nejzákladnější a to co neměli koupíme v IKEA někdy jindy.

Od 17:00 byla naplánovaná další akce s informatikama - teambuilding. Byli jsme rozděleni podle skupinek - my jsme byli jediný international team - měli jsme ale jasnou převahu nad ostatními, protože Jesus was on out side! :) Přidali k nám ještě jednu Norku, protože byla sama ze své skupiny. Jednalo se o soutěž týmů v různých disciplínách - climbing na autobusouvou zastávku, vytvoření nějaké taneční/funny choreografie, pantomima, hraní scénky a plno dalších věcí. Bylo to hodně fajné! Dostatenčně unavení jsme se vrátili na koleje a šli spát, protože nás další den čekal hike.

Zleva: Dmitri, Pascal, Alice, Tabea, Claire

S Pepou jsme se samozřejmě přihlásili na nejdelší hike "for skilled hikers", který měl trvat 5h. Přemluvili jsme další lidi, aby šli taky na dlouhý hike (předtím jsme taky potkali slečnu z německa, která studuje češtinu - jmenuje se Tabea). Počasí jsme měli naprosto ideální - svítilo sluníčko, vál mírný vánek a nebylo nijak vedro. Nasedali jsme do autobusu, vyfasovali čokoládu zdarma a vyjeli vstříc dobrodružství ... mno ve skutečnosti byl pro mě hike trochu zklamáním, protože tam bylo víc než 100 lidí a na 20 minut chůze připadala jedna 10 minutová přestávka ... z těch přestávek jsem byl unavený víc než kdybychom šli, protože jsme pořád ztráceli tempo. Dalo se to v podstatě ujít v sandálích přestože na prospektu psali, že je to pouze pro velmi zkušené hikery s pořádnou obuví ... jediné, proč byla potřeba lepší obuv bylo kvůli bažinatým místum. Stejně se ale našli lidi, kteří to šli v žabkách anebo ještě hůř v uzavřených bílých městských botech :D Nicméně pořád jsem tam byl se suprovýma lidma - Claire, Tabeou, Alicí, Pascalem, Dmitrim a Pepou, takže to stejně bylo fajn. Ale dám si určitě ten hike někdy jen s menší skupinkou v lepším tempu, 100 lidí je prostě moc podle mého vkusu.

Na konci jsme došli k jezeru, kde bylo možné se vykoupat. Vzhledem k perfektnímu počasí jsme se samozřejmě vykoupat šli. Voda byla chladnější, ale zaplavali jsme si a byli spokojení - pěkné zakončení. My s Pepou jsme hned po hiku spěchali na další informatickou akci - BBQ. Ano takovouhle příležitost jídla zdarma jsme si nemohli nechat ujít! BBQ se mělo konat v parku u místní pevnosti. Claire bydlí poblíž, takže věděla kde to je a zavedla nás tam, takže jsme nemuseli bloudit. Když jsme přišli BBQ už bylo v plném proudu, pozdravili jsme Jesuse a Howada a hned si šli pro dva burgery. Ostatní fadderové si nás pamatovali z předchozích dnů jako "crazy Czech guys", takže jsme byli mile přivítání. Byli jsme hladoví, burgery se sýrem byly výborné, takže jsme je během chvíle natlačili a šli koupit nějaká pivka. Po cestě se k nám přidala jedna Norka (taky fadder), která je ve druháku na informatice. Šla taky nakoupit pivka. Vybrali jsme opět jedny z nejlevnějších plechovek a šli to zaplatit. Slečna si zapomněla svoje ID, takže jsme ji ty pivka koupili a vrátili se zpátky do parku. Dali jsme si další burger, a kecali s ostatníma.

Bylo nádherně, takže celý park byl obsazený mladýma lidma dělajcící všechno možné. Přidali jsme se s Pepou ke skupince mediků, kteří si pinkali volleyballovým míčem. Poté co se skupinka rozpadla s náma zůstala nějaká Norka (Kristýna), která si chtěla hodně povídat - my už chtěli odejít, páč jsme byli unavení, ale když na nás vytáhla fakt luxusní chipsy, nebylo zbytí a kecali jsme dál :D Přidal se i Jesus a bylo to zase super.

Za tenhle den jsme naši kvótu získání free food skutečně splnili!

Druhý den

Druhý den jsme měli na programu imatrikulaci prváků ... ani jsem tam nechtěl jít, protože moje vlastní imatrikulace byla pěkná pruda a nuda. Plánoval jsem spíš, že zajdu konečně na internet sepisovat nějaké ty zážitky (protože jak je vidět, mám troche zpoždění). Nicméně Pascal s Alicí nás přemluvili a nakonec jsem já i Pepa na imatrikulaci šel ... dobře jsme udělali!

Imatrikulace v zahradě kampusu

Jedak se to konalo venku v zahradách kampusu, kde se prezentovaly různé studentské spolky - především sportovní a druhak tam bylo postavené podium jak na nějakém rockovém koncertě - opět dobré znamení. Nabrali jsme si letáčky, porotože tady chceme hodně sportovat. Je to dobře vymyšlené - člověk zaplatí poplatek za semestr a pak může chodit víceméně kamkoli, na libovolný sport. Chvilu jsme samozřejmě postáli u stánku místích Nerds :) Vyřešili jsme si jejich Hello world quiz (bylo tam asi 40 programů napsaných v různých jazycích a měli jsme rozpoznat co je to za jazyk), oni nás pochválili, řekli nám, kde jsou laby s Linuxem a dali nám wafle s marmeládou. Byly výborné - ano byly zdarma. Za chvíli měla začít imatrikulace, takže jsme rychle natlačili ty wafle, šli si pro druhou dávku, natlačili i tu a pak šli k jinému stánku pro další wafle, abychom mohli jíst i během imatrikulace :)

Imatrikulace začala tím, že na podium nastoupili akademičtí hodnostáři v hábitech - klasika. Rektor měl projev (v norštině, ale na světelné tabuli bylo vše přeložené do angličtiny, takže rozuměli všichni). Netrvalo to dlouho (náš děkan Zlatuška by se mohl poučit) a byl to poměrně dobrý projev. A pak zaačla zábava. Začla hrát muzika - nějaké norské písničky, rockové, jiné ... prostě paráda. Nejlepší byla skupina, kde byly bicí a trombón (asi, nevím přesně co za žestě to byly). Znělo to úplně božsky. Zpěvačka byla výborná. Pak proběhly nějaké scénky od studentů a jiné, bylo to prostě hodně dobré. Takhle bych si taky dokázal představit naši imatrikulaci ...

Asi dvě hodiny po imatrikulaci nás čekal program podle studijních oborů, každý měl něco jiného ... nás čekalo BBQ - co víc si přát - další free food :)

Já a Pepa kecáme se Stefanii

BBQ bylo opravdu, ale opravdu skvělé - domácí hamburgery, párky na grilu obalené v nějakém jejich speciálním těstíčku, ale hlavně losos udělaný v alobalu - lepšího lososa jsem ještě neměl. Na obědě jsme pokecali se dvěma koreikama, nejdřív byly trochu plaché, ale pak se rozmluvili líp a bylo to fajn. Nicméně jejich angličtina opět nic moc. Poté co jsme si šli (jako obvykle) podruhé přidat, jsme se přidali k dvojce Řeků - Dmitrimu a Stefanii. Hodně fajn lidi, mají dobrou angličtinu a jsou správní.

Luxusní BBQ - burger, losos a grilovaný párek

Odpoledne nás čekal informační meeting s ostatními studenty informatiky (v místním podání spíš IT, ale to je fuk). Studentům, kteří dělají vedoucí pro nováčky se říká "fadder", naši fadderové se jmenují John (kterému ale všichni říkají Jesus :)) a Jenny.

Večer jsme byli pozvaní na "informatickou" startup party k Jenny domů s tím, že se pak později přesunem do centra do klubu. Šli jsme si s Pepou na tu akci koupit nějaké pivka. Nyní by se asi slušelo říct jak je to tady s alkoholem, páč si asi všici myslí, že je to tu drahé ... a ano, opravdu je to tu drahé jako prase. Nejlevnější půllitrová plechovka piva stojí 16.5 NOK ... většina však nejde pod 30 NOK. O tvrdém alkoholu raději ani mluvit nebudu. Každopádně jsme měli na pivko chuť a tak jsme si dvě koupili.

Party u Jenny (pozdnější hodiny)

Party byla naplánovaná na 18:00, přišel jsem před Jennin barák (byla to jen jiná budova na kolejích, kde taky bydlím) 18:15 a přede dveřmi jsem potkal 3 týpky, kteří tam postávali tak jsem se jich zeptal, esli jdou taky na tu party a oni, že jo ... tak jsem se jich zeptal proč teda nejdou dovnitř a oni, že neví esli je to správný barák ... prostě tam stáli jako ocasi a to byli prosím pěkně norové ... ale informatici, no :) Tak jsem hnedka chytl týpečka co vycházel z budovy, ten nám otevřel a už jsem zvonil u Jenny. Ta nás přivítala, hnedka vytáhla nějaké chipsy (free food again, yeah!). Začalo to jako opravdová "party na fakultě informatiky" týpečci tam seděli jako ocasi a nic neříkali ... bavil jsem se akorát já, Jenny a její kamarádka. Ne že by mi to vadilo, ale týpci byli divní :) Pak naštěstí přišlo silné jádro starších studentů (služebně starších na univerzitě, většina lidí tady jsou stejně staří, spíš mladší než my) v čele s Jesusem a Howadem (nevím jak se to píše, ale říkají mu hovad :)) Ti konečně rozproudili akci a začli se s náma hodně bavit. Za chvíli nám dolšy pivka, tak jsme chtě něchtě museli jít koupit další :) Než jsme se vrátili skupina se opět rozrostla a přesunuli jsme se ven, protože bylo nádherně. Kecali jsme a bavili se asi do 22:30. Pak ostatní šli do centra, nám se už nechtělo, byli jsme unavení. Na cestě do našich budov jsme ale narazili na další dvě party ... začli jsme se bavit s nějakou norskou slečnou a ještě chvíli tam pobyli ... už nevím jak, ale někde jsme zase splašili free food (nějaké párky) a taky free beer, prostě pohodka ...

Když jsem se vrátil na svůj byt konečně tam byli všichni ostatní spolubydlící ... mno spíše byly všechny ostatní spolubydlící, protože to jsou samé slečny :) No kidding.

O slečně ze Španělska jsem už psal, ty další jsou ze Srbska - Mickey a z USA - Megan. Zejména Megan je opravdu milá ... a pěkná. Dost sportuje, takže její postava je ... no prostě sportovní :)

Zkrátka na ubytování si tady člověk skutečně stěžovat nemůže!