Alternativa, kterou jsme vymysleli bylo jet na tento víkend do Bělověžského pralesa, který je taky velice blízko od Varšavy (3h cesty vlakem). Bělověžský prales je z většiny na Běloruské straně, ale z toho co jsem přečetl na internetu je běloruská strana celkem na prd, protože se tam nesmí chodit, musí se tam dojet jejich organizovaným autobusem z Brestu, postaví tě tam k ohradě, kde můžeš koukat na zubry, projít se trochu kolem ohrady a pak tam můžeš přespat v jejich hotelu, nic jiného. Z polské strany je to prostě klasický národní park, kde jsou stezky (jak pěší tak cyklistické), je jich hodně a taky jsme měli reference od kamarádů, kteří tam byli na kolech dva týdny před náma.
Náš plán byl jít na těžko se stanem a spacákama. Chtěli jsme dojet v pátek do Hajnówky, přespat někde v kempu a další den jít z Hajnówki do Białowieży po zelené (cca 25 km), tam zase přespat v kempu a další den udělat malý okru kolem Białowieży, autobusem zpět do Hajnówki a odtud vlakem domů do Varšavy. Realita se ale trochu lišila od plánů - ale tak už to je, když se plánování nechá na mě ;-)
Vyjeli jsme vlakem z Varšavy v pátek hned po práci a po třech hodinách v regionálním vlaku (bez přestupů) jsme byli v Hajówce. Tam jsme spolu s překvapivě mnoha dalšími lidmi vysedli na nádraží silně připomínající nádraží ve Zlatých Horách (tj. zavřené :D) s tím, že půjdem někam najít kemp. U nádraží byla mapka, kterou jsme si prohlíželi. Po chvilce se nás aktivně ujala místní paní, která viděla, že jsme zmatení a koukáme po mapě. Zeptali jsme se kde je kemp, že chcem postavit stan a krom toho že yvkulila oči, kydž jsme řekli slovo "stan", nás zavedla k nějaké svoji známé, která pronajímá pokoje ve svojem domu se zahradou, který byl blízko nádraží s tím, že nás ta paní nechá na zahradě, protože tady kempy nejsou.
Paní z baráku z nás od začátku byla nervozní, resp. ne z nás, ale ze stanu. Nejdříve jakože teda jo, že nám to dovolí postavit na zahradě, ale že neví jak to bude s koupelnou atd. Když jsme stan měli skoro postavený, paní přišla, že je to blbé, že mluvila s jinými nájemníkya těm se nelíbí, že bchom chodili do koupelny dovnitř a spali ve stanu. Pořád jsme byli přesvědčení, že přece musí někde být kemp v městečku kde je vstup do národního parku a tak jsme paní řekli ať není nervozní a že půjdem ještě zkusit pochodit po městě, třeba na nějaký kemp narazíme. Paní přestala být nervozní ze stanu, ale začla být nervozní z nás, protože se bála, že ve stanu noc nepřežijeme a že to bude její vina, že nás na té zahradě nenechala. Říkala, že kdyby něco, tak ať se vrátíme, že nás u sebe nechá, kdybychom nic jiného nenašli.
Šli jsme teda dál napříč tou Hajnówkou (pěkně nasvícený byl pravoslavný kostel s pravoslavným hřbitovem - tady jsme si poprvé uvědomili jak jsou tady promíchané kultury - Polská, Běloruská a částečně Litevská), došli jsme na začátek zelené stezky a říkáme si, že to zapíchnep prostě někde tam, protože tam fakt kemp nikde nebyl. Ize se to ale nelíbilo, že bychom takhle blbě na orkaji stezky stanovali a tak jsme se nakonec smířili s prohrou a vrátili se k paní a zaplatitli ji za pokoj.
Nevadilo to z finančního hlediska, protože to fakt bylo levné, ale spíš z morálního, kdy jsme prostě prohráli a taky jsme byli (zejména další den) naštvaní na to, že taháme stan, karimatky, spacáky a pak spíme v pokoji na posteli - kdybychom to věděli, tak jdeme s malým batůžkem :-) Ale co už, vyspali jsme se dobře a sprcha taky byla příjemná, co si budem povídat.
Žádné komentáře:
Okomentovat