Vypadalo to na další den předvydávacího období, kdy člověk přijde z práce totálně hotový, jde si zaběhat a je rád, že je rád. Nicméně nakonec to ale byla mnohem zajímavější středa 14. 9. :)
Někdy kolem osmé mi napsala Iza (slečna z Polska, kterou jsem poznal v Turecku - jedna z těch skautů), co bych řekl na to, kdyby u mě dneska chtěla přespat. Věděl jsem, že Iza je na cestách (s kamarádkou se rozhodly dostopovat se z Varšavy do Albánie), ale měli jet úplně mimo ČR a až případně na cestě zpět, že by se třeba stavila. Každopádně plány se změnily a Iza směřovala do Brna. Samozřejmě jsem řekl ano. Takovéhle spontánní narychlo akce jsou nejlepší :) Byla to fajn česko-polská konverzace (s případnou výpomocí angličtiny, když jsme nějakému slovu vzájemně nerozuměli).
Když jsme si s Izou povídali pamatuju si, že začla polsky bavili jsme se a najednou jsem si uvědomil, že mluvila anglicky. Vůbec jsem si nevšiml toho rozhraní - té změny. Dorozumívání je neskutečně zajímavá věc. S tím co říkala polsky jsem zřejmě neměl problém, když jsem si nevšiml, že to změnila na angličtinu. Když jsem se ji zeptal, jestli ví, kdy začla mluvit anglicky, tak taky nevěděla :)
Škoda že nezůstaly v Brně ještě druhý den - další den ráno hned odjely. Ale třeba přijedou ještě na cestě zpět. Bylo by to fajn.
Žádné komentáře:
Okomentovat