Cílem naší cesty bylo Echo Lake, které podle Googlu bylo hodinu cesty. A skutečně tomu tak bylo. Ono na těch krásných čtyřproudých dálnicích se to jede jinak než na naší D1 :)) Dojeli jsme někdy kolem půl sedmé, natlačili něco do hlavy a vyrazili na hike k Chicago lakes. Kluci byli trochu zaskočení zimou. Ono než vyšlo slunko tak byla docela solidní kosa a když zafoukalo, tak byla i mrtě kosa :) Já jsem na to byl připravený a měl jsem teplou fliesku i neprofoukavou bundu, čepici a rukavice.
Nutno říct, že se nečupalo nejlíp. Důvodem nebylo počasí, to vyšlo luxusní. Důvodem byla naše fyzická kondice. Ale není se čemu divit, moc jsme toho nenaspali, pořád ještě trochu byl cítit jetleg a hlavně jsme tři dny jen seděli za kompem a žrali a žrali (a to jako fest a nijak zdravá jídla to nebyla). Navíc se celý hike odehrával ve výšce nad 3000m (on už samotný Denver je ve výšce 1600 ... fakt mě to dostalo, když mi to řekli - celkem hustá představa, že ve městě je člověk tak vysoko jako na nejvyšší hoře ČR :)). Dost nás všecky bolela hlava, Dominik potil krev, ale bylo to stejně super a stálo to za to. Byl to perfektní pocit být v přírodě po těch proseděných dnech na konferenci. Zábava a úroveň rozhovorů si držela svůj luxusní standard nad kterým bedlivě bděl pan Kakáči, takže nuda rozhodně nebyla :D
Po pětihodinovém hiku k Chicago lakes jsme se vrátili k autu, natlačili nějaké žraso a vydali se autem cestou na vrchol Mt. Evans. Je to fakt mazec, ale ti američani si postavili asfaltku až na vrchol, který je 4300 m. nad mořem ... ano, je to tak. "Zdolat" čtyřtisícovku v améru není zas tak obtížné :D
Já jsem dost odpůrce takových věcí jako vyjet vrhol autem, ale vzhledem k časovým moženostem, které jsme měli (a upřímě i k naši ne úplně košer kondici) jsem se na to i těšil :) A bylo to fakt pěkné - bylo na co koukat z toho auta. Bohužel poslendí 5km už bylo v tuhle dobu uzavřených, takže jsme se dostali jen k Summit lake, ale i tak to bylo super a od tama byl krásný výhled shora na ty Chicago lakes, kam jsme si to dopoledne předtím vyčupali.
Luxus jak i při sebemenším pohybu kolem toho Summit lake mě bolela hlava - bylo to z té výšky. Když se člověk rychle dostane nad 3000, tak to tak někdy bývá.
Potom jsme se vydali, na doporučení Megan, do oblasti Red Rocks - kousíček od Denveru. Jsou to skály, kde je vysoký obsah železa a díky tomu jsou růžové až do červena. Vypadá to fakt nádherně a majestátně. Amíci si tam postavili amfiteátr a nutno říct, že to je dobrý nápad. Koncert tam musí být mega zážitek!
Pak už jsme se vydali hledat nějaké ubytování. Kluci přes mobil našli nějaký Motel 6, který byl nedaleko (rozuměj do 40min dojezd autem) od letiště. Motel vypadal úplně jak z klasických amerických filmů - tvoupatrový nízký dlouhý "panelák", dvěře vedle dveří a do pokoje se vchází přímo z venku. Uvnitř to ovšem vypadalo mrtě hezky a za ty prachy bych řekl i nadstandardně.
Ubytovali jsme se a šli ven - nejdřív jakože do obchodů, ale to nás nikoho nebavilo, takže jsme se šli najíst. Na doporučení Megan jsem chtěl jít do Taco Bells. Je to fast food s mexickým jídlem. Bylo to mrtě zklamání. Jednak toho bylo málo za hodně peněz (na což jsme ale z fast foodu relativně zvyklí), ale hlavně to nebylo chuťově nic moc (na co už z fast foodu zvyklí nejsme). Ani jeden z nás nebyl spokojený, ale tak co - aspoň víme, kam příště nepůjdeme a měli jsme aspoň další věc, ze které si dělat prdel.
Na cestě do (i z) Taco Bells jsme museli zdolat nejednu překážku, která je na chodce v US připravena. Oni ti ušáci totiž totálně neumí dělat chodínky. Ony sice podél cest jakž takž jsou, ale nejsou příliš dobře (= místy vůbec) propojené a co si budeme vykládat, přecházet tříproudou cestu jen tak, mimo přechod se semaforem, je docela o hubu. Všude jsme byli jediní na chodníku a lidi na nás z aut čuměli jak na zjevení. Tam prostě všichni i na sto metrů jedou autem ... morda.
Po jídle jsme navštívili nedaleký liquer store a nakopili pivka (americký Budweiser, nikoli Bud light, ale normální Budweiser). Šli jsme na pokoj, ale všichni jsme byli tak unavení, že do nás to pivko ani neteklo. Nicméně vypadalo to luxusně - čtyři borci na pokoji, rozvalení na dva a dva na king size postelích, popíjeli pivko a čuměli na noťas, kde jsme si pustili jakousi romantickou komedii :D Tomu říkám pravá, divoká IT party! Měli jsme z toho mega prdel :D Když pak v televizi začal Titanic málem jsme se udusili smíchy.
Unavení jsme byli riadně, takže jsme poměrně brzo šli spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat