Groupon si ještě kouila Patricia se Sebastianem. Využít groupon jsme se rozhodli ve středu. Plán sejít se tam v pět. Původně jsme s Meg plánovali, že tam půjdem pščky, ale páč to je fakt hodně, hodně daleko (tak hodinu a něco pěšky - bylo to u fjordu hned vedle pivovaru) a Meg chtěla ještě navštívit cestou kamarádku z basketu, tak jsme se rozhodli nakonec jet busem.
Nejdříve jsme se teda stavili za tou kamarádkou - bydlela blízko Samfundetu v moc hezkém privátě, byla moc hodná a pohostila nás horkou čokoládou a Kinder choco bons - mňam :) Trochu jsme se tam zdrželi a na bowling jsme dorazili pozdě, Sebastian s Patriciou už na nás čekali. Bowlingová hala nebyla nic extra, musím říct, že v Brně jsou mnohem vymakanější a novější dráhy, ale bylo to v pohodě, měli jsme hodně funu a to je hlavní. Pizza podle toho grouponu měla být "big and beautiful" ... no nebyla ani jedno, ale bylo to v pohodě, za tu cenu dobré :)
Vůbec jsem netušil jak je Meg v bowlingu dobrá. Ta holka si dávala striky jako za mlada. Takže jsme spolu jednoznačně ovládli hru - Sebastian nehrál špatně, ale první dvě místa byla vždycky Meg a já. Vsadili jsme se, že poražený z nás dvou platí tomu druhému horkou čokoládu v kavárně až tam v pátek nebo sobotu půjdeme. V první hře mně totálně Meg rozdrtila, v druhé to bylo totálně těsné, ale vyhrál jsem asi o tři body a ve třetím kole už jsem měl hru pevně pod kontrolou, přestože se Meg snažila rozptylovat jak to jen šlo :)
Cestou zpět jsme samozřejmě chtěli jet též busem, ale představa toho, že zaplatíme dalších 30NOK se nám ani trochu nelíbila. Protože bowling i s jídlem a pitím nás stál 70 NOK a bus by měl stát celkem 60? To je dost na houby, takže Meg navrhla "zrecyklovat" lístek a zkusit pozornost řidiče - prostě že mu ukážeme starý lístek a budem doufat, že se nebude dívat na čas a datum. Já našel v kapse lístek, který jsme si koupili, když jsme jeli k Johannesovi na party - tam seděl čas, takže kromě data vypadal ten lístek dost věrohodně. A na datum se ti řidiči moc nedívají. Blbé bylo, že jsme museli přestupovat, takže abychom neplatili, trik se nám musel povést dvakrát za sebou.
Takže jsem nastoupil do busu, ukázal šéfovi lístek tak aby byl vidět čas, ale ne datum. Šéf si ale ten lístek chtěl prohlédnout a chtěl abych mu ho podal, tak jsem mu ho suveréně dal do ruky, jako bych měl ten nejvíc platný lístek na světě a šéfa to uspokojilo. Meg šla za mnou s tím lístkem, kde sice sedělo datum, ale neseděl čas ... to bylo horší, páč šéf si toho všiml. Meg suveréně ... "A jo, pardon, to musí být starý lístek, moment" a začla prohrabávat kapsy a hledat ... podařilo se ji též vyštrachat stejný lístek jako jsem měl já a šéf už ji to málem sežral, už říkal "ok, dobré ..." pak se ale zamyslel a "počkat ještě ..." a prohlídl si lístek pořádně ... takže nakonec musela zaplatit, ale totálně na to šla profesionálně :)) Mně se povedlo jet na starý lístek i v tom druhém busu, kde jsme přesedli, takže jsem měl dobrý pocit, že jsem za bus dal nakonec jen 30 NOK, místo 60.
Žádné komentáře:
Okomentovat