Pálava trip

Na tento víkend byl původně naplánovaný trip do Dunic - Martin to domluvil a se Stefou se tam už přesunuli ve čtvrtek. Já i Pepa jsme měli jet taky ... ale když jsme se vraceli ve středu z Rožnova, tak jsme oba tak nějak zjistili, že nemáme moc velkou motivaci tam jet - je to dost daleko, bylo by to zbytečně drahé a navíc tam krom polehávání a procházky po asfaltce (sice lesem, ale rovina a asfaltka) není nic moc co dělat.

Rozhodli jsme se teda nakonec, že to prdíme a uděláme trip na Pálavu. Prostě vezmem spacáky a karimatky, trochu jídla a že to tam pochodíme a někde pod širákem přespíme. Prostě jsme se ve čtvrtek rozhodli a v pátek po práci, 15:20 už jsme byli v buse směr Mikulov, žádné velké plánování.

Busy v tu dobu tam jely dva, jeden co jede 50 minut a jeden co jede o půl hodiny dýl. Jako správní ocasi jsme samozřejmě nastoupili do toho co jede déle, že :)

Když jsme dojeli do Mikulova, nejdříve jsme se stavili v informačním cetru, protože jsme neměli vůbec žádnou mapu. Informace byly otevřené a základní mapku tam taky měli. Takže vata. Před tím než jsme vyrazili jsme si dali jedno pivko na cestu, aby se dobře šlapalo.

Kopčeky na Pálavě jsou hodně nízké (zhruba kolem 400 - 500 m) ale je to fakt moc pěkné. Je to jiný ráz krajiny, než na co jsem zvyklý - kopce nejsou nijak porostlé - spíš skalnaté s malým křovím a trávou. Kažopádně se nám to hodně líbilo, nicméně moc nás to neuspokojilo z fyzické stránky - celou Pálavu jsme přešli ještě v pátek večer - je to opravdu hodně malé :) A to jsme se ještě v průběhu stavili na další dva škopky :)

Někdy po deváté večer (těsně po západu slunce) jsme dorazili na zříceninu Dívčí hrádek. Tam jsme narazili na skupinku tří starších paní co tam seděly na hradbách a popíjely vínko - hnedka nám nabídli. Když jsme se přesunuli o kousek dál (do jiné části té zříceniny) potkali jsme skupinky čtyřech mladých lidí, co tam měli večerní piknik - vínko, sýr, olivy ... taky se podělili :) My jim za to zazpívali "Chodíme chodíme hore po dědině" a všichni byli spokojení. Pak už jsme si jen šli najít nějaké místo na přespání. Přešli jsme na druhý kopec a tam to ve trávě zakempili (= trochu pojedli, vytáhli karimatku a spacák a zalehli).

Spalo se celkem dobře (i když kvůli komárům, kteří pořád doráželi jsem musel být celý zavřený ve spacáku a tak mi bylo dost vedro, takže jsem nemohl usnout).

Ráno jsem se vzbuil kolem čtvrté, zrovna když začínal východ slunce - hodně působivé když to slunko vylézalo nad Novými mlýny. Pak jsem ještě zalehl a opravdu jsme vstávali až někdy kolem sedmé ráno.

Plán na sobotu byl sejít dolů k nádrži a vykoupat se v Nových mlýnech, pokvasit chvilu a stopem dojet zpět do Brna. Bohužel když jsme k Mlýnům došli a viděli tu vodu, tak se plán zredukoval na obejít nádrž a dojet stopm do Brna, ta voda byla fakt hnusná - plno řas, leklé ryby, dost bordelu :(

Stopování nám chvilu zabralo ... nejdříve jsme pěšky došli do Strachotína, tam si dali Kofolu a pak jsme šli zpět do Dolních věstonic, kde nám zastavil týpek, který nás hodil na hlavní cestu Mikulov->Brno, kde jsme začli stopovat. Docela to chvilu zabralo než se někdo chytl. Nakonec nám zastavily dvě postarší dámy z Rakouska, co jely na jednodenní výlet do Brna. Pokecali jsme si anglicky a ony nás vyhodili v centru - u nádru. Ideální, pěšo jsem pak došel dom. Velmi příjemný (a silně nízkonákladový) výlet! Dobré to bylo.

Výlet v Hostýnských vrších & Rožnov

Na svátky 5. a 6. 7. jsem původně měl být doma v Jeseníkách na treku ... to ale vůbec nevyšlo a tak to vypadalo, že i tohle volno strávím v práci. Naštěstí to ale dopadlo jinak. V pondělí dopoledne se mi ozval Pája, jestli nechci přijet za ním do Bystřice pod Hostýnem, pochodit Hostýnské vrchy a pak jet do Rožnova překvapit Pepu, který tam měl hrát ve skanzenu s otcem na housle.

Zklamaný z těch Jeseníků, které nevyšly jsem samozřejmě napsal že jedu a v 18:00 už jsem seděl v buse směr Bystřice. Tam jsem dojel někdy po osmé. Uvařili jsme večeři a vydali se venčit Bena. Původní plán byl opravdu jen krátce vyvenčit a jít zpět domů řešit nějaké věci okolo Turecka.

Cestou (přestože nebylo nijak hezky ... ale vlastně to bylo docela příjmené počasí - bylo po dešti, padala mlha) jsme se rozhodli, že půjdem dál ... a pak ještě dál až jsme došli až na samotný Hostýn ... někdy kolem půlnoci v úplné tmě na cestě v lese nebylo vidět ani na krok před sebe, řídili jsme se jen podle pruhů pro auta (na Hostýn vede asfaltka, ale není tak zprasená jako asfaltka na Praděd). Ještě s tou mlhou, spoustou světlušek a svítivých zelených brouků to bylo dost kouzelé.

Když se před náma z mlhy vynořoval kostel, který byl nasvícený vypadalo to hodně majestátně. Taky jsme se tam šli podívat k prameni, kde mají být poměrně silné energetické místa ... na mě to nijak nepůsobilo, ale Pája říkal, že když tam v noci chodí sám, tak občas to na něj působí.

Potkali jsme tam nějakého člověka co spal na lavičce - když jsme šli tam, tak si ho ani jeden z nás nevšiml, když jsme šli zpět tak nás oba zarazily jeho bílé ponožky ... týpek tam prostě v té mlze a vlhku spal jak za mlada ... kdybych tam byl sám, tak bych byl docela posraný. Domů jsme se vrátili něco po druhé hodině v noci :) Velmi příjemně unavený jsem ulehal a spal jak malé dítě.

Další den jsme vstávali v devět. Nasnídali se a jeli busem do Rajnochovic odkud započal náš hlavní trek. Zpočátku nebylo počasí nic moc, vypadalo to, že každou chvilu bude pršet ... ale nakonec jsem ani jedou nemusel vytahovat bundu ... a dokonce ani mikinu a kolem šesté hodiny se tak vyčasilo, že to bylo úplně luxusní. Na skalném jsme měli tak nádherný výhled ... úplně se rozjasnilo a bylo vidět fakt hodně daleko ... spolu se sluníčekm prostě boží. Taky jsme tam potkali dvě starší jogínky. My se šli podívat na mapu, ony tam u lavečky cičili a když jsme byli na odchodu, tak se nás zeptali, jestli si nechcem zavičit ... my že proč ne. A tak jsme si s nima dali pozdrav měsíci :) Docela sranda - jógu jsem dělal v Norsku a bylo to super. Ty cviky už jsem docela nedával - člověk z toho fakt snadno vypadne, ale rozhodli jsme se s Pájou, že si zapíšeme jógu jako tělocvik ve škole.

Jinak naše úterní trasa byla: Rajnochovice -> Tesák -> Bludný -> Obřany -> Skalný -> Hostýn -> Bystřice

Nechodili jsme vůbec po značkách, Pája se hodně vyzná a tak mě provedl přes moc hezká místa, kde nejsou žádní lidi - většinou jsme ty kopce střihali přímo - severní stěny :) Místy fakt docela morda - zjeména na obřany to chvílema dost zavánělo lezením ... super. Celkově jsme mohli nachodit něco kolem 25 km s docela slušným celkovým převýšením, protože jsme chodili nahoru dolu. Cestou zpět jsme to zase vzali přes Hostýn - tentokrát jsem ho viděl ještě za světla (byli jsme tam kolem deváté). Domů jsme se vrátili kolem půl jedenácté docela hodně unavení ... oba dva. Pájova mamka udělala luxusní  večeři i s dezertem ... fakt dobré, jsem se docela přejedl :)

Na další den už jsem se tak dobře nevyspal (možná přetažení, taky přejezení). Vstávali jsme o půl osmé, protože jsme chtěli být v Rožnově všas, abychom stihli Pepu v plném proudu. To se povedlo. Zejména nápad Pájovy mamky - udělat transparenty s nápisy "Nebuď nervózní" a "Dobre to je" se fakt osvědčil. Byla tam i Peťa. Ta nám udělala u Pepy doma luxusní oběd, my mezitím s Pájou vyvenčili Miuru a pak se už jelo společně do Brna. Přijeli jsme něco kolem deváté večer. Příjemně unavený jsem zalehl a spal.

Moc dobře strávené volno. Až Pája dodá fotky, šoupnu to sem.