Týpek chtěl po nás 10 hřiven na osobu. To samozřejmě je naprosto v pohodě částka. Týpek ale z nás měl z nějakého důvodu pocit, že se nám to nějak nezdá a tak přifičel s vytisknutou nějakou vyhláškou, že se za vstup platí. Na té vyhlášce bylo napsané, že se platí 15. Týpek nám zdůrazňoval, že správně bychom měli platit 15, ale on, že chce jen 10 :)) Sranda. Každopádně jsme měli jen stovku bankovku a týpek už se neobtěžoval nám vrátit drobné ... takže sice chtěl 10, správně to mělo být 15, ale nakonec to bylo 17, že ... dal nám ale jakousi velkou brožuru (spíš knížku) s obrázky a textem o tom národním parku ... že prý je to dárek ... My to nechtěli, protože jednak si to nepřečtem moc v té azbuce, ale hlavně nikdo nechtěl tahat navíc v báglu takovou těžkou potvoru. Týpek se ale tvářil dost uraženě, když jsme mu to vraceli, tak jsme si to raději vzali a nechali jsme to pak v autobuse, který nás zavezl do Rachiva dalším cestujícím na počtení :)
V Hoverle nás přivítalo auto s pečivem z Jizerských pekáren :)) Kdoví kde se takové auto tam vzalo. Zjistili jsme kde parkuje bus a kdy odjíždí - měli jsme štěstí, protože zrovna jel za půl hodiny. Neměli jsme ale už žádné hřivny a tak šel Kájoš za autobusákem, esli nás vezme i za éčka. Autobusák, že jasně. Dokonce to ještě zakombil tak, že jsme se s ním domluvili, že nám zařídí veksláka v Rachivu až dojedem :)
V autobuse cestou nastoupilo docela dost lidí, ke konci to bylo docela i namačkané. Lidi na nás koukali jak na zjevení. Ono to možná taky bylo tím smradem, který se z nás pravděpodobně linul ... chuděry dvě docela pěkné holky přistoupily zadníma dveřma a daly si asi docela mordu být vedle nás tak blízko :))
Když jsme dojeli do Rachivu, tak lidi vystoupili, řidič zavolal vekslákovi, ten přifičel, autobusák zavřel dveře a už se vevnitř obchodovalo :) Byl to zase náš známý vekslák co vytáhl štos peněz a začal dealovat. Každý jsme si vyměnili 50E, protože jsme chtěli ten den spát v hotelu a taky se pořádně najíst.
Vzhledem k tomu, že jsme všichni (kromě Pepy) měli úplně promočené boty, tak jsme si šli na místní tržiště koupit pantofle, abychom boty mohli nechat sušit na hotelu a mohli někam zajít na jídlo/pivko. Pantofle nás stály 20 hřiven :)) Na tom tržišti měli samé luxusní značkové zboží Adidas (to mě nepřekvapilo, Adidas je i u nás na tržištích), ale co mě dostalo byly rukavice The North Face s membránou crowntex :)) Z toho jsme měli vánoce ještě dlouhou dobu.
Když jsme nakoupili pantofle, šli jsme na hotel. Ubytovali jsme se do dvou pokoju po třech lidech. Na osobu to bylo 60 hřiven na noc, což bylo v pohodě. Pokoj docela v pohodě, topilo se tam, bylo kde vysušit věci, což bylo to hlavní. Voda sice teplá netekla, ale sprchu jsme si dali, studená voda nám zas tolik nevadila (nebyla ledová, jen studená).
A pak jsme vyrazili v pantoflích, jak největší kingové do města na jídlo - na šašlik, na který nás Kájoš během prvního přechodu tak nažhavil. Vlezli jsme do první hospody, na kterou jsme narazili - byla hodně luxusní. Číšnice byla taková profesionální - bylo vidět, že ta hospoda chce být v západním stylu. Dali jsme si boršč - ten byl naprosto geniální. Pak jsme si chtěli obědnat šašlik, ale měli už bohužel jen jednu porci ... tak jsme se rozhodli, že si ji dáme všichni dohromady jako ochutnávku a pak zajdem do jiné hospody.
Když jsme vyšli ven hledat nějakou hospodu se šašlikem, tak jsme potkali našeho taxikáře. Ten nám poradil Kolibu. To byla hospoda naproti našeho hotelu. Luxusní dřevěnka v parádním stylu.
Tam už šašlik měli ... Byla to bomba, já Kajoš, Pepa a Pítr jsme každý natlačili tři porce po 100gramech šašliku, k tomu tři porce brambor s česnekem dělaných na ohni ... luxus, napráskali jsme se ... mňam. Usínalo se nám ten den hodně dobře. Šašlíkové orgie byly prostě boží.
Žádné komentáře:
Okomentovat