Sporty, další škola

Za poslední dny se zase pár zajímavostí naskytlo ... zejména co se sportovních aktivit týče. V úterý jsem šel na první tréning floorballu. Trénink byl v Dragvollu (to je ten druhý hlavní kampus, především pro humanitní obory), cesta tam pěšo trvá necelou půl hodinku (je to trochu do kopečka), zpátky je to lepší, to trvá tak 20 minut.

Jednalo se o trénink pro začátečníky. Naštěstí nebylo nutné si kupovat hokejku, tu mi půjčili.Trénink trval hodinu a půl. První půlhodinu jsme trénovali nahrávku, pak střelbu na branku. Zbylou hodinu se hráli zápasy. Rozdělili jsme se na 4 týmy a střídali se po 3 minutách (každý zápas trval 3 minuty). Přestože se vždy hrálo v takto krátkých intervalech, byl jsem po každém zápase dost vyšťavený ... jen co je pravda. Hraje se to totiž na mnohem větším hřišti než jsme zvyklí hrávat u nás ve školních tělocvičnách, takže se člověk naběhá jako prase. Ale je to super - jsou to zařátečníci, takže mi to tempo vyhovuje, díky častému střídaní jsem byl po téninku v pohodě a jdu rozhodně zase - další trénink máme v pátek v 7 odpoledne.

Hlavním bodem středy byla návštěva policejní stanice. Se Sandrou a Alicí jsme se rozhodli, že si konečně vyřídíme registraci, abychom zlegalizovali svůj pobyt (doteď jsme tu byli, striktně vzato, ilegálně). Rozhodli jsme se tam jít na 7 hodin, přestože mašinku na pořadní lístky otevírají až v 8 a office až v 9 ... Znamenalo to vstávat někdy kolem 5:30, protože je to docela daleko a přestože holky nechtěly jít pěšky a jeli jsme tam autobusem (ano, zaplatil jsem podruhé tady za svůj pobyt za autobus nekřesťanských 30 NOK), byli jsme tam až po sedmé hodině. Když jsme přišli, čekalo nás vřelé uvítaní v podobě hnusně dlouhé fronty ... lidi tam byli už nevím od kdy, s termoskami čaje, snídaní ... asi jako když se čeká na lístky na Cimrmany nebo Nohavicu. Holky měly od 10 přednášku, kterou chtěly stihnout a tak chvilu i zvažovaly, esli má cenu zůstat (já tyto problémy neměl, protože svou přednášku začínající v 8 bych nestihl tak jako tak, co se dá dělat :)), ale nakonec jsme se všici zařadili do fronty a čekali ... a čekali. Když se spustila mašinka na lístky natlačilo se to celé dovnitř a nějaká paní to tam začla usměrňovat - docela to fungovalo, spořádaně jsme dostali lístek ... byli jsme asi šedesátí v pořadí ... sedlli jsme si na zem v čekárně do kolečka, začli hrát studentské společenské hry typu mašinka a "na poslední písmeno" ... musím říct, že díky tomu, že nás tam bylo víc a mohli jsme si hromadně zanadávat a kecat, mi to čekání uteklo dobře a hlavně ... v 9, když se otevřela office a začla brát lidi s pořadovým číslem 1, k naší skupince přišla paní, která se nás zeptala esli jsme studenti a esli jsme z EU. Když jsme kladně opověděli na obě otázky, řekla: Dejte mi pasy, potvrzení o studiu a kartičky pojišťovny. Poslušně jsme odevzdali. Za 10 minut se vrátila a dala nám všechno zpět společně s naší registrací - byli jsme hotovi. Šťestí jako prase - byli jsme první, kteří odcházeli ven.

Vzhledem k tomu, že jedinou přednášku, kterou ve středu mám, jsem kvůli té registraci prošvihl, jsem se rozhodl, že půjdu s holkama na jejich přednášku o historii Norska - znělo to zajímavě a měl jsem čas. Holky jely do kampusu busem, já už jsem opravdu dalších 30 NOK nechtěl utratit, takže jsem šel pěšky. Měl jsem na to půl hodiny, takže času dost. Do kampusu jsem dorazil ještě s rezervou. Usadili jsme se na přednášce, já vybalil svačinu a začlo se přednášet. První půlka byla dost slabá, týpek mluvil docela monotonně a navíc topic byl natolik univerzální (dá se napasovat na dějiny jakékoli země) a pro mě nijak překvapující. Druhá půlka po přestávce už byla lepší - mluvil o sjednocení Norska a vytvoření stabilního Norského království - to už bylo zajímavé a pro mě nové, takže mě to i bavilo. Myslím, že tam příště půjdu zas :)

Master Yoga

Přednáška končila asi ve 12 a já krom oběda neměl žádné další plány na odpoledne - to se mi tady snad ještě nestalo a tak mě to docela zaskočilo :) Každopádně Sandra to zachránila - nahodila ať s ní jdu na hodinu jógy. Proč ne, že :) Dali jsme si sraz před tělocvičnou v 16:15 a spolu našli tu správnou místnost. Jak jsem očekával, byl jsem tam jediný chlap - sranda :) Blbé na tom bylo jen to, že borka co to vedla odmítla mluvit anglicky i když jsme ji o to se Sandrou požádali. Nicméně krom cviků, kdy jsme leželi na zemi a nemohli tedy vidět co dělají ostatní, to nijak nevadilo. Musím říct, že některé cviky jsem si těžce nedával - moje svaly jsou po několika letech sezení za kompem natolik stažené, že to pro mě byla morda. Navíc mi to přišlo místy strašně směšné a se Sandrou jsme pořád museli zadržovat smích (abychom nenarušovali hrobové ticho, které tam vládlo) ... Když jsem z tama odcházel byl jsem protažený jen co je pravda (na začátku jsem se rukou nedotkl země při sehnutí, na konci jsem ruce dal na zem bez problémů - mazec). Každopádně jsem si říkal, že už tam asi nepůjdu - ne kvůli cvikům - ty byly dobré a taky určo prospěšné, ale připadal jsem si trochu divně když jsem tam byl jediný chlap. Když jsem to ale povyprávěl Pepovi, ten jasně řekl, že tam půjde taky, že to chce zkusit, takže jdu též, páč ve dvou už si nebudu připadat tak debilně. Příští týden teda druhá lekce jógy :))

Další akce, o které mi Sandra řekla a která se ve čtvrtek nabízela, byl tanec - jmenuje se to Lindy Hop a je to něco jako takový hodně rychlý swing-rock'n'roll - tančili to na imatrikulaci a vypadalo to perfektně. Měli jsme ale v plánu večer jít posedět do kavárny pojest nějaké levné wafle (studentská kolejní kavárna má wafle a kávu za 5 NOK, což je hodně dobrá cena) a pohrát nějaké deskové hry (půjčují je zdarma), takže jsme nešli. Na tréninku ale byla Mandy, které se to moc líbilo a byla z toho nadšená. Takže to vidím tak, že to půjdu příští týden prubnout, bude sranda :)

Jinak posezení v kavárně bylo fajné - dali jsme si slibované wafle (výhodou též je, že si na ty wafle člověk může dát jamu kolik chce - navíc je výběr z mnoha druhů) a zahráli šachy. Pepa umí hrát dobře, takže si vyhmátl nějakého týpka co to též uměl. Já si dal low-level partičku se Sandrou, páč ani jeden z nás to neumí a hrajeme dost blbě. Mělo nás původně přijít víc, ale nepřišlo. Každopádně i tak to byla pohodka :)