Na neděli jsme byli domluveni na hike (ano, opět a zase :)). Měli jsme jít já, Sandra, Alice, Tabea, Pascal a Pepa. První odpadl Pascal, protože šel na dvoudení hike s lezením (narozdíl od nás má pořádný spacák, karimatku a stan). Další odpadly Sandra s Alicí, protože se potřebovaly učit - musí na příští týden mít načtené jakési knížky a nechtějí školu tady odfláknout jako nekteří jiní ... Takže jsme byli domluvení s Pepou a Tabeou, že se sejdem v 8 ráno před mojím barákem. V 5:30 mi Pepa napsal, že se necítí úplně fit a že na hike nepůjde ... tajně jsem doufal, že aspoň Tabea nepodlehne hromadnému bojkotu nedělního hiku a ve smluvenou dobu jsem byl před barákem. Tabea došla a tak jsme ve dvou vyrazili.
Vzhledem k tomu, že jsme neměli žádnou mapu (ani tu malou mapku, která není nic moc, ale lepší než nic), tak jsme prostě někam vyšli. Vždycky když jsme došli na křižovatku, kde jsme to poznávali z minulých hiků, tak jsme šli jinou cestou - prochodili jsme tedy vícemeně stejná místa, ale jinými cestami. Oproti původnímu plánu dojít k velkým jezerům (což jsme plánovali tak na 7h hike) to nakonec byl jen 4.5 hodinový hike, ale bylo to fajné - počasí bylo úplně parádní (18 stupňů, naprosto jasno - navíc má být takové celý týden, paráda!) Cestou jsme se samozřejmě zastavovali kdykoli jsme viděli nějaké maliny (tj. zastavovali jsme často, protože tady rostou fakt na každém kroku). Natlačili jsme rovnou do hlavy nějaký ten vitamín a natrhali jsme si ještě každý plný sáček malin, který jsme si odnesli na byt. Hnedka během toho co jsem si vařil oběd jsem si ty maliny rozmačkal s cukrem - yummy, yummy :)
Večer jsme šli na tu lekci swingu. Bohužel to nebylo nic moc, páč to bylo neskutečně přeplněné. Nejdřív jsme se narvali do jedné taneční místnosti, kde to byla doslova hlava na hlavě. Poté co řekli základní informace v norštině (opět jsem byl odbyt se svou žádostí o výuku v angličtině, protože z těch asi 150 lidí nás zahraničních bylo tak 10) nás rozdělili na dvě půlky a jednu poslali do druhého tanečního sálu. Pořád to ale bylo tak neskutečně přeplněné, že bychom potřebovali ještě tak dva sály, aby se dalo rozumně pohybovat. Jinak to bylo vedené dobře - neformálním stylem, každých 10 minut se točli partneři (protože jak už tomu bývá, bylo tam víc holek, tak aby si každý zatančil - ale nebyl to propastný rozdíl, bylo tam jen tak o 5 holek víc, což je hodně dobrý poměr). Ještě nejsem rozhodnutý esli tam půjdu příští týden, protože to množtví lidí mi vadí ... uvidíme ...
ahoj, mám takový malinký návrh na vylepšení článků. Nebylo by možné někam do levého panelu napsal seznam lidí, které zmiňuješ ve svých článcích, a pár informací o nich? Například: Rachel je z Řecka a je to moje spolubydlící. Myslím, že nejsem jediný čtenář tvého blogu, který se v těch jménech malinko ztrácí. :)
OdpovědětVymazatMěj se krásně