V středu v kavárničce mi Pepa s Petrou a Alicí nabídli, že bych si s nimi mohl jít ve čtvrtek zalozit na stěnu do Dragvollu. Oni všichni mají svoje sedáky, takže mi mohli sedák půjčit. S lezačkama jsem to pořešil tak, že jsem si vypůjčil jedny bezprizorní, které ležely u vstupu do místnosti se stěnou :) Byly mi teda trochu větší (jako byly mi akorát, ale lezačky by měly menší). Ležely tam i před dvěma týdny, kdy jsme se tam byli s Pepou jen tak podívat. Tzn. jsou to v podstatě moje lezačky :)Pepa se vyprdnul na krypto přednášku a tak tam s Petrou a Alicí byl už od půl jedenácté. Já na přednášku jít chtěl a tak jsem tam dorazil až o čtvrt na dvanáct. Za vstup by se správně mělo platit i když jsme členové NTNUI, 20 NOK za vstup ... nicméně nikdo to nikde nekontroluje, takže se v nás probudil pravý český spořivý duch a na placení jsme se všichni (nezávisle na sobě, protože jsme každý přišli v jinou dobu) vykašlali :)
Po lezení jsem byl domluvený se Sandrou, že zajedeme do Švédska na nákupy :) Ano, čtete správně. Do Švédska. U Moholtu totiž zastavuje free bus, který jede hodinu a půl a vyloží člověka v obchodě, kde může nakoupit. Pointa celé věci je v tom, že ve Švédsku je levněji (některé věci jsou rapidně levnější) a člověk nemusí řešit žádná cla a podobné blbosti, když použije ten bus.
Co mě dost překvapilo byla velikost toho obchodu. Očekávali jsme něco jako obrovské nákupní centrum, kde bude zboží všeho druhu ... Týpek nás ale vyložil in the middle of nowhere, kde byl malý obchůdek s potravinami, menší než potraviny u našich kolejí :)) Každopádně cesta se tam fakt vyplatila, protože např. kuřecí prsíčka tam stojí 50 švédských korun za kilo. V trondheimu je to 100 NOK za kilo ... navíc švédská koruna je méně než norská, takže je to v konečném důsledku ještě méně než poloviční cena ... nakoupil jsem tři kila. Donesl jsem si taky uzené koleno, štangli salámu a hermelín. Všechno jsme to kupovali v obrovských baleních a se Sandrou jsme si to rozdělili, protože pro jednoho by některá balení byla příliš velká.
Lidi tam taky hodně jezdí nakupovat alkohol, zejména pivo - samozřejmě s českými cenami se to pořád nedá zdaleka srovnávat, ale porovnání s norskými cenami je už zajímavější.
Před cestou jsem se trochu bál, že celkem tři hodiny v buse mě zabijí, protože je to docela dlouhá doba ... Musím ale říct, že mi cesta utekla strašně rychle protože jsme se Sandrou pořád měli o čem bavit a cestu jsem si nakonec víc než užil. Nevím už ani jak jsme na to došli, ale začli jsme řešit pohádky a Sandra mi jednu typicky německou povyprávěla - bylo to na cestě zpět, kdy se už stmívalo a byly vidět červánky - ideální doba na pohádku :)
Teď můžu říkat, že jsem navštívil Švédsko :) Bohužel ani jeden z nás s sebou neměl foťák, takže nemáme průkazný materiál ... ale fakt jsme tam byli :)
Taky jsem poprvé za svůj pobyt tady potkal někoho ze Slovenska. Bavili jsme se se Sandrou o tom, že slovenština a čeština je hodně podobná a že nemáme problém si vzájemně rozumět. Holčina, co seděla za mnou, na mě zkusila nahodit něco slovensky a já se samozřejmě chytl :) Chviličku jsme se pobavili ve své mateřštině a pak jsme přepli zpět na angličtinu, aby rozuměla i Sandra. Sám nemám rád, když se tady lidi baví ve svých jazycích a já jim nerozumím, tak se snažím to nedělat.
Žádné komentáře:
Okomentovat